Klíčový milník útlumu těžby uhlí je tady. Diamo zasypává těžební jámu v Karviné

Státní podnik Diamo pokračuje v likvidaci Dolu Československé armády v Karviné. Zahájilo zasypávání první z těžebních jam. Jako první přišla na řadu jáma ČSA3, nejmladší z celého dolu, jejíž likvidace představuje klíčový milník útlumu.

„Práce postupují podle plánu a s důrazem na bezpečnost, přičemž současně se připravuje likvidace dalších jam a dokončují se zbývající hráze nutné pro bezpečné uzavření podzemí,“ přiblížil mluvčí státního podniku Tomáš Indrei.

„Zaměstnanci státního podniku dál pokračují v útlumu Dolu ČSA. Zahájili jsme klíčovou fázi likvidace jámy ČSA3, která jako první z trojice jam míří k finálnímu zasypání. Zásyp jámy ČSA3 je důležitý milník,“ řekl Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele pro útlum a důl odštěpného závodu Karviná.

Akce začala už minulý týden na nejmladší jámě dolu, která sahá do hloubky 1 005 metrů a dříve sloužila jako výdušná a skipová.

„Nejprve se sype nezpevněný zásypový materiál od úrovně -1 005 metrů na úroveň -34 metrů. Poté přijde na řadu dvoumetrová štěrková vrstva pro odplynění a nakonec 32 metrů betonové ohlubňové zátky,“ vyjasnil mluvčí.

Zásyp potrvá přibližně 7 až 10 dní, ale může se protáhnout. „Zasypávání takto hluboké jámy je vždy technická i organizační výzva, ale naše týmy odvádějí profesionální práci,“ poznamenal Hrůzek.

Bezpečný postup

Podle odborníků je nezbytné pohlídat techniku i atmosféru v jámě, zejména koncentraci metanu pod 1 %.

O Dole Československé armády (ČSA)

• Důl Československé armády v Karviné patřil k nejvýznamnějším provozům černouhelného hornictví.
• Jeho počátky sahají do poloviny 19. století. V padesátých letech 20. století se sloučil v moderní těžební komplex s napojením na hluboké zásoby karvinského revíru.
• Postupně zde byly prohloubeny a nově vyhloubeny klíčové jámy – mimo jiné Jan, ČSA2 a ČSA3 – které umožnily těžbu z hloubky kolem 1 200 m. V 80. letech prošel modernizací a patřil k nejproduktivnějším provozům Ostravsko-karvinského revíru.
• Za jeho existenci se zde vytěžilo přes 140 milionů tun uhlí. Těžba skončila v roce 2021.

„Likvidace nijak zásadně neovlivní běžný provoz dolu, i když zaměstná většinu týmu dopravy. Jáma je navíc od ostatních částí dolu výbuchuvzdorně oddělena hrázemi,“ ujistil Indrei.

Co bude následovat

Po dokončení likvidace ČSA3 přijdou na řadu další dvě jámy. „ČSA2 – zásyp nezpevněným zásypovým materiálem zahájíme v listopadu 2026. Potom Jan – v dubnu 2027 začneme zasypávat zpevněným zásypovým materiálem od 7. patra až po povrch,“ přiblížil mluvčí s tím, že poté bude jáma sloužit jako plynová.

Postup likvidace vyžaduje důsledné oddělení jednotlivých částí dolu. Na Dole ČSA, Darkov bylo nutné vybudovat 155 hrází, z nichž 20 ještě zbývá dokončit.

V lokalitě Dolu ČSA Darkov už nyní stojí 70 z celkových 74 hrází, přičemž pracovníkům zbývá vybudovat poslední čtyři. „Tři v překopech a jednu jako jámovou zátku v jámě Jan na 7. patře,“ popsal Indrei.

Končí Důl ČSA. Horníci symbolicky vyvezli poslední vozík černého uhlí

„Bez precizně vybudovaných hrází bychom nemohli likvidaci jam provést bezpečně. Je to práce, která není vidět, ale je naprosto zásadní,“ upozornil Hrůzek.

Podnik DIAMO současně připravuje těžní zařízení jam ČSA2 a Jan. Těžní stroje s třecím kotoučem se mění na bubnové, aby bylo možné zajistit likvidaci bezpečně a v souladu s předpisy.

„Naším cílem je, aby každá fáze likvidace probíhala bez rizik. Úprava těžních zařízení je nutný krok, který nám to umožní,“ vysvětlil Hrůzek.

Někde památka, jinde demolice. Diamo řeší s památkáři, co s doly na Karvinsku

Společně se zasypáváním jam probíhá řízení ministerstva kultury, které má rozhodnout, které objekty budou prohlášeny za kulturní památku.

„Vracíme do dolu to, co se vytěžilo“. Skipovu věž v Karviné zasypávají hlušinou.

Státní podnik Diamo zahájil likvidaci jedné ze tří jam Dolu ČSA v Karviné. „Je to Skipova věž. A minulé úterý 18. 11. kolem poledne jsme začali vlastní zásyp nezpevněným materiálem. Ta hloubka jámy je vyhloubená na kótu minus 1 005 metrů pod terénem. My se s tím nezpevněným zásypem potřebujeme dostat na kótu -34 metry,“ uvedl Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele pro útlum a důl odštěpného závodu Karviná.

„K dnešnímu ránu byla kóta -154 metry, takže jestli půjde všechno podle předpokladů, zítra ráno touhle dobou bychom měli být na té požadované kotě -34 metry. Ten objem, který jsme k tomu potřebovali tady navozit a zasypat, obnáší zhruba necelých 50 tisíc kubíků, což je zhruba 100 tisíc tun,“ dodal v pondělí.

Co to je za materiál?
Je to hlušina, která se v minulosti vytěžila z dolů, to znamená, je to kámen, prostě uhlí, které se k tomu používá. Vracíme do toho dolu to, co jsme vytáhli.

Co potom? Jaká vrstva bude následovat?
Následovat bude nad 34 metry dvoumetrová štěrková vrstva, to je kvůli odplynění jámového stvolu, a potom bude pokračovat 32 metry vrstvou, zpevněným zásypovým materiálem, což je beton, který budeme realizovat na jaře příštího roku. Kolem poloviny příštího roku v současných harmonogramech by mělo dojít k odstřelu Skipové věže. To uvidíme, jak se bude dařit. V současné době bylo zahájeno výběrové řízení. Po odklizení sutin se dokončí vlastní likvidace a oplotí se.

K čemu ta jáma sloužila v minulosti?
Kje to skipová jáma, to znamená, že tou jámou se těžil materiál a byla to výdušná jáma, chodily z ní použité větry po odvětrání pracoviště v dole.

Říkal jste, že to je jedna ze tří a ty druhé dvě se teprve budou zasypávat?
Druhé dvě se budou likvidovat. Jedna se bude likvidovat, ta vysoká kladivová bude likvidována stejným způsobem, to znamená nezpevněným zásypovým materiálem a zhruba kolem kót 30 metrů bude zase štěrková vrstva a následovat bude zpevnění betonová vrstva a ukončí se zase povalem. A co se týká poslední jámy Jan, tak ta bude likvidována trošičku jiným způsobem, uděláme z ní plynovou jámu, to znamená, že pod ní vznikne zásobník plynu, který budeme v budoucnu těžit, nebo počítáme s tím. Ta jáma se likviduje trošičku jiným způsobem. Na sedmém patře se udělá takzvaná betonová zátka. Pod tím zůstává volný prostor a celý zbytek jámy se likviduje zpevněným zásypem, což v našem případě obnáší CPS směsi. Posledních 30 metrů je děláno stejně, to znamená zase betonové směsi a ukončí se to znovu povalení.

Ty dvě jámy, jakou mají hloubku? A když říkáte plyn, myslíte metan?
Samozřejmě myslím metan. Ta druhá jáma, ta ČSA2, neřeknu to možná teď úplně přesně, kolem 970 metrů. V této chvíli bych tipoval, nevím.

K čemu ten metan bude?
Diamo jako takové umí v současné sobě degazovat, následně těžit ten plyn a předává ho do sítě, kterou vlastní Green Gas. Green Gas už s tím plynem bude potom obchodovat a samozřejmě posílat dál do sítě.

Jak je vysoká ta Skipová věž?
Kolem 80 metrů.

Jak vypadají jednání s památkáři? Proč to tak dlouho vázne?
V této chvíli vám na to neumím odpovědět. Já nejsem úplně středem toho problému. Proč to trvá, nevím. Od nás, pokud vím, materiály dostali všechny.