Pokud projde novela zákona o pomoci v hmotné nouzi s dalším seškrtáním doplatku, bude podle nich ještě hůř. „Nebudeme mít na jídlo, na léky a další základní věci. Ženou nás do vězení, ale možná tam bude lépe než na ulici,“ řekla obyvatelka ubytovny Ema Kozlowská.
Varuje, že lidé, pokud se stanou ještě chudšími, začnou existenční problém řešit jinak. V lepším případě vyjdou do ulic a začnou protestovat. V horším se budou snažit vydělat jinak, často protiprávně.
Do letošního roku sociální úřady plně proplácely požadované doplatky na bydlení. Od letošního roku to je 90 procent, zbytek si hradí nájemník sám, obvykle z jiných sociálních dávek. A podle novely by státní doplatek na bydlení měl klesnout na 80 procent uznatelných nároků.
V ubytovnách zdaleka nežijí jen Romové, tvrdí aktivistka
Čtyřčlenná rodina Žigova žije v bytě 1+1. Z celkového nájmu 12 500 korun jim stát doplácí zhruba 10 500 korun, zbytek hradí sami. A kdyby se doplatek dále snížil, museli by zaplatit další asi dva tisíce. „Ale z čeho? Nikde Romy nezaměstnají, byty pro nás také nejsou,“ vypočítala se slzami v očích Anna Žigová.
Rozpis pokut platný pro Hotelový dům Hlubina v Ostravě-Hrabůvce.
Jak upozornila romská aktivistka Edita Stejskalová, na ubytovnách zdaleka nežijí jen Romové. „Lidé by se hodně divili, kolik tady bydlí ‚bílých‘ seniorů a rodin s dětmi,“ konstatovala.
Když poslouchala životní osudy lidí, rozhodla se jim pomoci. „Většina se zde ocitla po ztrátě zaměstnání a rozpadu rodiny. Jsem pro návrat k plnému doplatku na bydlení. Znamená to sociální smír. Vždyť pro tyto lidi neexistuje alternativa, sociálních bytů je velmi málo,“ konstatovala Stejskalová.
Majitelé ubytoven nájemné nesníží
Hotelový dům Hlubina přibližně dva roky provozuje Daniel Fatura. Odmítá, že by existoval byznys s chudobou. „Stát se snaží, aby vlastníci ubytoven snížili nájmy. Nesníží. Už nyní je totiž zisk mnoha z nás minimální a smyslem podnikání je vytvářet zisk, nikoliv být na nule,“ konstatoval a uvedl, že lidem zajišťuje i četné hotelové služby, například praní, ostrahu nebo pomoc s vyřizováním některých úředních záležitostí.
„Na druhou stranu žádáme absolutní dodržování provozního řádu, což se projevilo i na značném snížení kriminality,“ uvedl. Zdůraznil, že právě úřady jim dlouho sociálně slabé lidi posílaly. „A nyní chtějí za půl roku něco změnit,“ povzdychl si Fatura.
Podle náměstka ostravského primátora Radima Pražáka, který má sociální oblast na starosti, je velkým problémem zadluženost obyvatel ubytoven. „I kdybychom jim byty poskytli, tak je nikdo nepřipojí k energiím,“ tvrdí.
Kdy bude novelizovaný zákon o pomoci v hmotné nouzi platit, není jasné.
„Třiadvacátého října byl návrh novely expedován na Úřad vlády ČR, která by jej měla zařadit na program jednání. Kdy k tomu dojde, je nyní těžké říci,“ potvrdil Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí.
