„Dva měsíce bez práce, to už není legrace“ a další hesla hřímaly davy před hutí Liberty Ostrava na dnešním protestním mítinku za zachování výroby, který začal kolem poledne.
Další protestující nesly transparenty s nápisy jako například „Vraťte mi robotu, tchyně už je nervozní“, „Kupme zpátky elektrárnu, zachráníme svou továrnu“, „Nejsme v huti pro legraci, chceme dělat svoji práci“ či „Ocelárnu zestátnit, práci lidem navrátit“.
Před zahájením protestu uvedl šéf odborů Liberty Petr Slanina, že majitelé firem Liberty a Tameh Sanjeev Gupta a Lakshmi Mittal si berou Ostravu a lidi v ní jako rukojmí.
„Nelíbí se nám, kam směřuje tato huť, protože lidé znalí technologie ocelářství a hutnictví ví, že pokud se někdy tady zataví prvovýroba, tak už se nikdy v životě nenastartuje. Není to v technologiích, ale v těch lidech, kteří to umějí dělat,“ konstatoval odborářský předák.
Upozornil, že viníkem krizové situace je stát, který nechal špatně privatizovat firmu. „První vlastník vyvedl desítky miliard, druhý se chová stejně. Jako odbory jsme už dvakrát dali návrh na kulatý stůl. Zatím k jednání nedošlo, momentálně máme příslib 5. března, kdy máme zasednout ke společnému stolu. Nemůžeme dopustit, aby tato firma, která si všechno umí vyrobit sama, byla roztrhaná a rozprodaná na kousky, jako jsme to viděli ve Vítkovicích nebo na Kladně,“ varoval Slanina.
Předseda OS KOVO Roman Ďurčo řekl, že situace v Liberty je kritická. Není podle něj vůbec jisté, že zaměstnanci dostanou příští mzdy. „Máme velké obavy, že už se fabrika nerozjede,“ řekl Ďurčo.
Odborářům jde hlavně o rozhýbání současné patové situace, kdy jsou kontakty dvou hlavních aktérů krize, Liberty Ostrava a Tamehu Czech, v podstatě nulové. Apelují i na osobní zapojení majitele firmy Sanjeeva Gupty do řešení krize.
Podle zástupců Liberty, jejíž nesplácení závazků iniciovalo současný stav, se firma snaží o řešení krize, podle mluvčího Tamehu se naopak veškeré kontakty ze strany Liberty omezily za poslední měsíce na jediný dopis.
V huti Liberty se vrátí do práce jen stovka lidí z rourovny, zbytek dále čeká |
Snaha odborářů zatím k ničemu nevedla. „Již podruhé se odbory snažily přivést obě strany ke společnému jednání, které se mělo konat ve středu, neboť obě strany zatím rozdílně uvádějí, že se scházejí či nescházejí a hledají a nehledají řešení. Všechny strany dostaly pozvánku, Tameh i jeho insolvenční správce reagovali, zástupci Liberty neměli ani tolik slušnosti, aby alespoň odpověděli,“ popsala snahu o zprostředkování jednání Alena Sobolová, předsedkyně odborové organizace Ostravská huť.
Liberty se ale hájí, že na pozvánku reagovala. „Odpověděli jsme na nabídku, setkání se bude konat 5. března,“ konstatovala mluvčí společnosti Kateřina Zajíčková.
Co bude za dva týdny, ale ještě vůbec není jisté. Ve středu 28. února totiž bude jednat ostravský krajský soud o tom, zda nezruší moratorium, které zatím chrání Liberty Ostrava před věřiteli.
Další problém huti Liberty, správce navrhl zrušení ochrany před věřiteli |
Restrukturalizační správce, společnost AS Žižlavský, se totiž na soud obrátil s tím, že je podle něj Liberty v platební neschopnosti. To podle něj vylučuje další pokračování preventivní restrukturalizace. Pokud soud přesvědčí, ten může moratorium zrušit, což by zřejmě vedlo k podání možná i celé řady insolvenčních návrhů.
Protestující mají podporu i krajské tripartity, tedy hejtmanství, odborů a zaměstnavatelů.
„Žádáme také vládu, aby se začala intenzivně věnovat situaci v tuzemském ocelářství a začala hledat možná řešení krize nejen v Liberty, ale i celkového ohrožení českého průmyslu a ocelářství,“ konstatoval hejtman Jan Krkoška. „V rámci tripartity navrhujeme, aby se na ministerstvu průmyslu vytvořila pracovní skupina, která by se mimo jiné zabývala i negativním vývojem v Liberty Ostrava,“ řekl.
Vedle toho se krajská tripartita zabývala rovněž možnou pomocí firmám, které mají problémy způsobené neplacením závazků Liberty Ostrava. „Zahájili jsme sérii seminářů zaměřených na to, jak se postavit různým možným scénářům v rámci vývoje v Liberty,“ sdělil Martin Navrátil, ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, jenž pomoc firmám zastřešuje.
„Usilujeme o společné zastupování malých firem v případných problémech, hledáme pro ně další možná odbytiště, zjišťujeme pro ně i možnosti získání peněz v situaci, kdy jim nikdo nechce půjčovat,“ objasnil Navrátil.
