Snažíme se zamezit šíření nádorových buněk v těle, říká oceněná bioložka

  18:38aktualizováno  18:38
Mladé bioložce z Fulneku Pavlíně Janovské nedávno poblahopřál nositel Nobelovy ceny za chemii Francouz Jean-Marie Lehn. A to při příležitosti předávání prestižní Ceny Sanofi za farmacii, kterou Janovská letos získala. Talentovaná vědkyně se ocenění dočkala za výzkum možností usnadnění léčby rakoviny.

Pavlína Janovská dostala prestižní ocenění za výzkum možností usnadnění léčby rakoviny. | foto: Archiv P. Janovské

„Zkoumáme chování nádorových buněk při vzniku i postupu chronické leukemie. Nádorové buňky totiž využívají ke svému šíření v těle určité signální dráhy. A my jsme ukázali, že zablokováním těchto drah můžeme zabránit rozvoji leukemie,“ vysvětluje studentka Masarykovy univerzity v Brně, kde na výzkumu pracuje.

Údajně jste o farmaceutickém výzkumu původně neuvažovala? Co vás k němu tedy přivedlo?
Vlastně je mi obor farmacie pořád velmi vzdálený. Jsem biolog, vystudovala jsem molekulární biologii a genetiku, pak jsem v rámci doktorátu přešla k oboru fyziologie živočichů. Naše práce měla z počátku charakter spíše základního výzkumu – popisovali jsme mechanismy, které jsou zodpovědné za vznik leukemie, nebo čím se liší leukemické buňky pacientů s mírnou formou onemocnění od těch s nemocí agresivnější. Až později jsme se dostali k experimentům, které se blíží více práci farmakologů. Nejdříve jsme ověřovali, zda umíme leukemii zastavit či zpomalit pomocí určitých látek. A protože se nám to povedlo, dostali jsme se také k práci na vývoji vlastních látek pro léčbu těchto onemocnění, takzvaných kinázových inhibitorů. A v této fázi již s farmakology přímo spolupracujeme, abychom dokázali popsat, jak se látky v těle myší chovají a zda by mohly být někdy použitelné také u lidí.

Můžete ve zkratce popsat svůj studijní životopis?
Prozatím mám za sebou pouze studium na Masarykově univerzitě a krátkou stáž na Karolinské univerzitě ve Stockholmu. Do magisterského studia jsem se věnovala oboru molekulární biologie a genetika. V druhém ročníku bakalářského studia jsem se dostala k práci v laboratoři docenta Vítězslava Bryji, kde jsem dodnes. Během studia biologie je běžné, že studenti vypracovávají své diplomové práce na základě své vlastní experimentální práce v laboratořích. Řekla bych ale, že naše výzkumná skupina je výjimečná v možnostech, které studentům poskytuje. Už od začátku jsem se mohla zapojovat do reálného výzkumu a mohla jsem se naučit široké spektrum metod. Po magisterském studiu jsem navázala prací na vlastních projektech v rámci doktorského studia na oboru fyziologie živočichů. To jsem nyní na konci června po pěti letech ukončila.

Co je cílem výzkumu, za který jste dostala Cenu Sanofi?
Hlavním cílem asi vždy bylo popsat, co se v těle pacientů děje. Dodnes není jasné, proč a jak přesně chronická lymfocytární leukemie (CLL) vzniká. Ví se, že velkou úlohu hrají signální dráhy, které normálně ovlivňují chování bílých krvinek v těle, včetně jejich pohybu a komunikace s dalšími buňkami. V leukemii jsou tyto dráhy narušené – někdy jsou aktivní příliš, někdy málo. A tato nerovnováha může vést ke vzniku onemocnění. My jsme si konkrétně kladli otázku, jak pohyb leukemických buněk po těle řídí signální dráha Wnt (nástroj buňky zprostředkující odpovědi na vnitřní i vnější podněty – pozn. red.). V první části výzkumu jsme ukázali, že je v leukemických buňkách aktivnější než v normálních bílých krvinkách a že mění jejich chování.

A dále?
V další fázi výzkumu jsme chtěli vědět, zda jsme schopní nemoc zastavit, pokud tuto dráhu zpátky zase zablokujeme. Tuto hypotézu jsme si nejdříve ověřovali na buňkách in vitro („ve skle“, v umělých laboratorních podmínkách – pozn. red.) a pak také přímo v myším modelu leukemie. Nemoc jsme v tomto modelu kompletně zastavit nedokázali, povedlo se nám však potvrdit, že Wnt dráha řídí v leukemických buňkách procesy, které jsou zodpovědné za progresi CLL.

Lidé s CLL mohou žít dlouho bez vážnějších příznaků a bez léčby, avšak pokud dojde k agresivní formě nemoci, je nutná náročná a složitá léčba. Mohou výsledky vašeho výzkumu pomoci rozpoznat pacienty s tendencí k agresivní formě CLL? A mohou tak přispět k úspěšnosti léčby?
Je pravdou, že nemoc má nejrůznější projevy. Je známo, že leukemické buňky pacientů s mírnější podobou onemocnění se značně liší od pacientů, kteří trpí agresivní CLL a vyžadují léčbu. My jsme ve své práci popsali, že jedním z těchto rozdílů je také vyšší aktivita Wnt dráhy, a ukázali jsme, že tyto „agresivní“ leukemické buňky typicky poznáme podle vysoké exprese určitých Wnt genů. Nemyslíme si, že by tyto poznatky sloužily přímo v diagnostice. Popisují však lépe, jak funguje toto onemocnění a jak tyto buňky nejlépe zničit cílenou terapií.

V jaké fázi je výzkum nyní?
Ve svém výzkumu jsme popsali, co se v leukemických buňkách děje a jak tyto procesy zastavit nebo alespoň zpomalit. Původně jsme pracovali s látkami, takzvanými kinázovými inhibitory, které byly komerčně dostupné, neměly však ideální vlastnosti jako léčiva. Proto jsme se nyní zaměřili také na vývoj látek vlastních. Zde se zpátky dostáváme k široké spolupráci s chemiky, kteří jsou schopní látky navrhnout a vytvořit. My jako biologové provádíme základní testování na buňkách a dále spolupracujeme s farmakology, kteří dokážou posoudit chování látek v organismu.

A jaká je možnost uvedení výsledků výzkumu v praxi?
K praxi je cesta ještě relativně dlouhá. Myslím si, že nepřeháním, když řeknu, že přenos poznatků od základního výzkumu k pacientům trvá běžně desetiletí.

Jaké jsou vaše další plány?
Chci dokončit práci na našem projektu a později se přesunout k trochu jinému oboru, zpět k základnímu výzkumu a vývojové biologii.

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Silný déšť na Jablunkovsku vyhnal lidi z postelí, zachraňovali zvířata

Extrémní srážky v Nýdku v Moravskoslezském kraji

Proudy vody valící se po svazích, zatopené sklepy i hnůj spláchnutý na fotbalové hřiště. Extrémní déšť ráno vyhnal z...

Slavia po titulu v lize získala i pohár, ve finále porazila Ostravu 2:0

Tomáš Souček se raduje z proměněné penalty ve finálovém zápase proti Baníku.

Fotbalová Slavia po ligovém titulu získala i domácí pohár. Vyhrát obě trofeje v jednom roce se jí povedlo poprvé v...

Postřelili muže, líčí lidé z Frýdku-Místku. Policie potvrdila násilný čin

Ilustrační snímek

Policie vyšetřuje násilný čin ve Frýdku-Místku. Podle místních tam byl ve čtvrtek večer postřelen muž. Policisté zatím...

Města chtějí vrátit nebezpečný chemický odpad zpět Polákům. Ti zatím mlčí

Sanace nebezpečného odpadu odbornou firmou, která má za úkol odvézt ze skladu...

Česká města, do kterých Poláci navezli na sedm set tisíc litrů nebezpečných chemikálií, požadují, aby stát odpad vrátil...

Za smrt známého při potyčce dostal recidivista 2,5 roku, s mrtvolou žil

Obžalovaný Vladimír Sárközi (vpravo) při rozhovoru se svým obhájcem ex offo....

Krajský soud v Ostravě ukončil projednávání případu 53letého Vladimíra Sárköziho, který pět týdnů žil s mrtvolou...

Další z rubriky

Boj o historickou přádelnu ve Frýdku-Místku končí. Památkou nebude

Budova někdejší přádelny ve Frýdku-Místku se památkou nestane.

Historická budova bývalé přádelny bratří Neumannů ve Frýdku-Místku, dříve známá jako Slezan 08, se nestane kulturní...

Návštěvnost Jeseníků i Beskyd každý rok strmě roste. I díky elektrokolům

Pohled na obnovenou Bezručovu chatu na beskydské Lysé hoře (5. září 2015)

Turistů v chráněných krajinných oblastech Moravskoslezského kraje nebývale rychle přibývá. Unikátní přírodou projdou...

VIDEO: Slezskou Hartu bude brázdit nová elektroloď, jediná v republice

Slezská Harta má novou elektroloď. A kromě ní také velké plány na svůj...

Originální plavidlo bude od června vozit turisty po Slezské Hartě. Jezdí výhradně na elektropohon, protože v ochranném...

Najdete na iDNES.cz