Podle přírodovědců jsou však zrovna v Beskydech pro jejich přežití problematické podmínky. Kvůli turistickému ruchu.
Na obnově populace beskydského tetřeva hlušce LČR spolupracují s CHKO Beskydy a s Diecézí ostravsko-opavskou, která vlastní lesy s vhodnými biotopy. Prvních pět tetřevů vypustili loni.
„Máme patnáct ověřených pozorování ptáků nebo jejich pobytových znaků. Poslední z letošního května. Tetřevi přežili, což je pro náš chov i postup při vypouštění důležitá zpráva,“ uvedl frýdecko-místecký lesní správce Tomáš Peka.
Letošní ptáci určení k vypuštění byli od jara ve voliéře uprostřed lesů nedaleko historických tokanišť, aby se sžili s novým domovem. „Ukázalo se, že se i měsíc po vypuštění zdržují v jejím okolí. Říjnoví odchovanci budou mít připevněné vysílačky, abychom mohli pozorovat jejich pohyb,“ vysvětlil tetřevník Vlastimil Novák.
Lesníci nyní dostavují další vypouštěcí voliéru. V té letošní slepice odchovala v přirozených podmínkách sedm kuřat. Mohla je učit i obraně před predátory, protože fotopast zachytila lišku kroužící kolem voliéry.
Myslivci kvůli ochraně tetřevů před predátory loni i ulovili celkem sedmdesát kusů černé zvěře a jednadvacet lišek, kun a jezevců. Na konci září vyhlásily Lesy ČR spolu a CHKO Beskydy na 983 hektarech od Malého Polomu přes Velký Polom až po Mionší tetřeví oblast s jiným režimem hospodaření.
„Od 1. prosince do 15. června bude na území platit klidový režim. Kromě nezbytných sezonních prací, jako je zalesňování nebo opravy oplocenek, se tam nebude běžně lesnicky hospodařit. Tetřevi potřebují v době toku klid,“ sdělil ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil.
„Návrat tetřeva do Beskyd je velmi náročný cíl. Neobejde se beze změn ve zdejších lesích, počínaje výsadbami jedle, péčí o jeřáby, olše, břízy či lísky přes prořezávání mladých hustých smrčin s borůvčím až po ochranu nejcennějších starých porostů,“ konstatoval František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podle přírodovědce Daniela Křenka by měl platit v tetřevích oblastech absolutní zákaz vstupu.
„Z lesů se stala tělocvična. Tetřev potřebuje nejen kvalitní les a dostatek potravy, ale hlavně klid. Pak se vyrovná i s predátory. Například tetřeví odchovna v sousedním Polsku má výhodu, jelikož tam je vhodný biotop. Zachovali oblast postiženou polomem, která je špatně přístupná, proto tam nikdo nechodí,“ popsal Křenek.
Tetřevník Novák s ním souhlasí a nevylučuje, ze se k zákazu vstupu pod hrozbou pokuty do některých míst v horách časem přistoupí.
„U nás lidé ruší na horách zvěř i v noci. Nasadí si čelovku a běží na Lysou horu a zpět. Dali jsme na rozcestí velkou ceduli, na které turisty prosíme, aby nám pomohli tetřeva zachránit, a uvádíme, co je pro to potřeba. Když jsme loni zrovna pozorovali jednoho hlušce, vyjel ze zatáčky autobus šplhající na nejvyšší horu Beskyd. Lesy už nejsou pro zvěř, ale pro lidi,“ dodal Novák s tím, že by nebylo na škodu, kdyby se v tetřevích oblastech mohly redukovat i počty nyní chráněných jestřábů, sojek či krkavců a vyplácet zástřelné za černou zvěř.
Pták, který se celý rok leká. Odvážnější je jen při tokuČtyřiadvacet hodin denně, 365 dní v roce věnují svůj čas péči o tetřevy hlušce. Vlastimil Novák z Krásné na Frýdecko-Místecku a Zenon Rzońca z polské Javořinky kousek za hranicemi propadli tomuto nesmírně plachému tvorovi. Za největší úspěch považují, když některého ze svých svěřenců vypuštěného do přírody spatří v lese i po čase. Přežití do dvou let, kdy začíná pták, pohybující se většinu dne po zemi, tokat a může se rozmnožovat, je pro něj stále náročné. „Jakmile tetřevy zhruba ve čtyřech měsících vypustíme, spíme poblíž a asi čtrnáct dní je hlídáme. Chvíli trvá, než si zvyknou a vydají se dál od odchovny,“ vykládá jednašedesátiletý Novák, jenž má už s hlušcem dvacetiletou praxi. Na monitorech kolem něj je vidět, co se děje ve voliérách. Kamery jsou všude. Tetřev je náročný strávník Zatím nejdál, a to 21 kilometrů, se z vypuštěných ptáků dostal tetřev, který byl spatřen v Dolní Bečvě. Proč je pro Nováka tetřev výjimečný? „Je tak zvláštní, že se nedá přirovnat k žádnému jinému ptáku. Už jen náročnou skladbou potravy. Máme plný mrazák borůvek, brusinek, arónií, mícháme mu do jídla ostropestřec, klikvu či mrkev. V zimě se krmí jehličím i pupeny. Borůvky podporují střeva, brusinky jsou močopudné a kořenová zelenina slouží proti plísním. Tetřev rozloží i jehličí díky specifické střevní mikroflóře. Jakmile se u něj naruší, tak v zimě potravu nestráví a uhyne,“ vysvětluje Novák. Tetřevi také vyžadují absolutní klid. „Stalo se nám, že i ve voliéře se jeden něčeho lekl, prudce se rozletěl proti pletivu a zlomil si vaz. Odvážnější jsou jen v době toku. To jsou agresivní i na lidi,“ zmíní tetřevník. Polská odchovna pak patří k jedněm z nejúspěšnějších v Evropě. Do přírody už vypustila přes tisícovku tetřevů, ročně zhruba šedesát. Voliéry má odchovna v jedlobukovo-smrkovém porostu. „Slepice tak dostávají možnost zakládat hnízda prakticky v přirozených podmínkách,“ dodává tetřevník Zenon Rzońca, který spolupracuje s Přírodovědeckou univerzitou ve Vratislavi. Disponuje i spermabankou hlušců pro umělé oplodnění slepic. První na světě jím oplodnili slepici a odchovali poté čtyři mladé tetřevy. Nejlepší okamžiky – slyšet v lese tokání Sperma se tetřevům odebírá, přednost má však přirozené připouštění. Dospělosti se podle tvrzení chovatele dožije 70 procent kuřat z Javořinky. S predátory si ochránci poradili tak, že začali myslivcům vyplácet za ulovené lišky a kuny prémie. „Nejlepší okamžiky pro nás jsou, když slyšíme v lese tokat hlušce a pozorujeme tetřeví slepice vodící kuřata vylíhlá ve volné přírodě. Důkaz, že někteří ptáci přece jen přežili,“ říká Rzonca s tím, že velká část tetřevů přechází po hřebeni Beskyd přes Velký Polom do Česka. České i polské zařízení z nalezeného peří nebo trusu hlušců zkoumá DNA. Ověřuje si, kdo a odkud se v daném místě pohybuje. Aby tetřeví populace nezničila sama sebe příbuzenskými geny. Největší kurovitý pták, o málo menší než krocan, se řadí v Česku mezi kriticky ohrožené druhy. Tetřevi patřili k loveným ptákům, jejich maso se řadilo k velikonočním pochoutkám. V důsledku rozšířeného lovu v průběhu staletí, změny životního prostředí a nešetrného hospodaření s lesy populace poklesla na minimum. Přibylo také přirozených predátorů – kun a lišek. Tetřev žije po většinu roku v přírodě skrytě a samotářsky. |
