Lesníci: Prvotní příčinou kalamity nejsou brouci, ale člověk

  10:35aktualizováno  10:35
Od města k městu jezdí lesníci a vysvětlují lidem, proč musejí kácet miliony stromů, a že za to nemůže jen nyní nejcitovanější brouk, kůrovec.

Kácení stromů napadených kůrovcem v okolí Rožnova pod Radhoštěm | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

„Hejtman kraje svolal kvůli lesní kalamitě krizový štáb. Viník dnešního stavu je známý. Jsou to klimatické změny, za kterými stojí člověk. Lýkožrout není prvotní příčina,“ poznamenal ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Jiří Groda.

Na diskusi o vážném problému přišlo tolik obyvatel, že zaplnili celý sál. „Těší nás, že k tomu, co se děje, nejsou lidé lhostejní. Byli jsme už v Jeseníku, v Šumperku, v Bruntále a v dalších městech. Nečekali jsme, že o debaty s námi bude takový zájem,“ doplnil lesní správce z Opavska František Musil. 

Fotogalerie

Muži popisovali, že stromy se v 80. letech sázely tak, aby odolávaly západním větrům, které do Česka v minulosti převážně proudily a byly nasycené vodou, navíc smrky umí jímat vzdušnou vlhkost. 

„V současné době jsou však větry  extrémně silné a přicházejí od jihu, což znamená, že jsou teplé a nenesou s sebou vláhu. Naopak krajinu vysušují. Neustále se opakující vichřice pak poruší stabilitu stromů a nedostatek vláhy pak dokoná své,“ zmínil Groda.

Například v říjnu 2017 za sebou zanechala bouře Herwart, která se prohnala střední Evropou a byla jednou z největších živelních katastrof v historii Česka, tři miliony kubíků poškozeného dřeva, pak přišla v prosinci další bouře a letos v lednu třetí s rychlostí větru přes 200 km/h.

K tomu v březnu mrazy a silný vítr měly na svědomí dalších 300 tisíc kubíků poškozeného dřeva. „Jen pro představu, jeden kubík rovná se jeden strom. Dříve vichřice hrozily jedenkrát za pět let. Teď se opakovaly co tři měsíce,“ podotkl Musil.

Teplo a sucho. Kůrovec nastoupil až po nich

Druhý záporný faktor, který oslabuje lesy, jsou rostoucí teploty. V průměru to u nás v kraji dělá 0,5 až 1,5 stupně Celsia ročně. 

„Třeba duben 2018 hlásil +5,5 stupně Celsia ve srovnání s předchozími roky. Rok 2015 byl nejsušší od počátku podrobných měření, v roce 2017 sucho ohrozilo polovinu země a na jaře 2018 byly teploty jako v létě a srážky atakovaly padesátiletá minima,“ vypočítával Groda.

Zatímco v Moravskoslezském kraji v roce 2011 ještě napršelo 90 procent srážek oproti normálu, v roce 2015 už to bylo jen 70 procent. Letos v dubnu spadlo pouhých 21 procent srážek proti normálu. „Jde o tragický stav, kdy výpar z půdy převládá nad srážkami. Mnoho porostů prostě uschne,“ dodal Groda.

Lýkožrout z ciziny se odhaluje těžko

A teprve teď nastupuje na scénu kůrovec. V suchu a teple se totiž množí rychleji a častěji. Za normálních klimatických podmínek by byl podle lesníků neškodný. 

„Zdravý strom si s kůrovcem poradí. Když ho brouk navrtá, zalije dírku pryskyřicí. Jenže oslabené porosty nemají pryskyřici a energii, proto podléhají,“ vysvětlil Groda. Na to se ozvala ze sálu žena, že v lesích se kácejí i zdravé stromy. „Odloupla jsem kůru a nebyly tam žádné dírky,“ konstatovala.

„Problém je v tom, že k nám pronikl lýkožrout severský. Těžko se odhaluje. Nalétává do korun stromů, proto jste poškození v dolní části nemusela vidět,“ odvětil Groda. Lesníci přidali žádost, aby se lidé při podezření na kácení zdravých dřevin ozvali.

„Když letíte nad lesy, lze pozorovat, jak rok od roku mizí zelená a převažuje žlutá. Hořčík a vápník z půdy, jehož nosičem je voda, se nemá jak dostat do jehlic,“ doplnil svoje postřehy z terénu Groda.

Pomáhat zachránit lesy může každý

Převážně smrkové lesy sázely tři až čtyři generace lesníků, kteří neměli potuchy o klimatických změnách. „My stromy do lesů vracíme, jen už v jiném poměru. Převažují duby, buky, habry, olše, osiky či břízy. Výsadba smrků poklesla a listnatých stromů narostla. Sucho porážíme budováním mokřadů, tůní, zpomalováním potoků. Drobná vodní díla zadrží tolik vody jako Vltavská kaskáda,“ konstatoval šéf jablunkovského polesí František Lipowski. 

Lesníci také vyzvali veřejnost, aby jim se záchranou lesů pomohla. Například úklidem. Po těžbě zůstává spousta větví. Mohly by se stát potravou pro kůrovce. Nebo sázením stromů či v boji s trávou, která na mýtinách roste rychleji než sazenice stromů a musí se vysekávat. Stačí se obrátit na místní lesní správu. 

Proti suchu postačí i drobnost. Třeba jezírko na zahradě o rozměrech 2 x 2 metry. Pokud by tak v obci se 150 čísly popisnými učinilo alespoň sto vlastníků domků, vznikla by plocha o rozloze 400 metrů čtverečních a ta už by mohla klima v daném místě ovlivnit, míní odborníci.

Nejčtenější

Iglú se šíří Českem, pro řadu bezdomovců jsou lepší než noclehárna

Někteří bezdomovci upřednostňují iglú před pobytem v noclehárně.

Bezdomovecká iglú, která před časem do Česka přivezla dvojice mladých lidí, už překročila hranice Ostravska. Zájem je o...

Autoklíče z Frenštátu dobývají celý svět, při vývoji je házejí z okna

Továrna dodavatele pro autoprůmysl Continental ve Frenštátu pod Radhoštěm

Asi ho máte v kapse kalhot, nebo pohozený někde v tašce či kabelce - klíč od auta. Najděte ho a držte při čtení v ruce,...

Pitva odhalila, že viník nehody se čtyřmi mrtvými měl v těle drogy

Tragická nehoda v Třinci si vyžádala čtyři mrtvé. (11. 11. 2018)

Ukrajinský řidič dodávky, který v listopadu minulého roku v Třinci-Neborech zavinil nehodu se čtyřmi mrtvými, byl pod...

Utrápené Pardubice zase nebodovaly, Vítkovice poskočily na čtvrté místo

Vítkovický hokejista Ondřej Roman (vpravo) v souboji s pardubickým Rhettem...

Vítkovičtí hokejisté zvítězili v předehrávce 40. kola Tipsport extraligy nad Pardubicemi 4:1 a v tabulce se posunuli na...

Sparta dala razítko na Šuralův přestup a přiblížila se k angažmá Panáka

Karvinský Filip Panák (vlevo) hlavičkuje před Ondřejem Zahustelem ze Sparty.

Do fotbalové Sparty má blízko Filip Panák z Karviné, o kterého má zájem i Baník Ostrava. Přestup mladého univerzála do...

Další z rubriky

Moravskoslezští záchranáři loni ošetřili 110 tisíc lidí, výjezdů přibývá

Záchranáři převážejí pětiměsíčního chlapce nakaženou plicní tuberkulozou.

Pomoc Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje potřebuje každý rok výrazně více pacientů. „Naše týmy...

Flétnistce někdo ukradl nástroj za 140 tisíc. Zjistila to až druhý den

Flétna, po které pátrají ostravští policisté.

O drahý hudební nástroj přišla osmadvacetiletá žena z Ostravy. Příčnou flétnu začala postrádat minulý čtvrtek, den...

Spolu s ostravskou Černou loukou se promění i nábřeží Ostravice

Podle architektonicko-urbanistické studie by mělo takto vypadat nábřeží řeky...

Plánovaná výstavba dvou nových budov Ostravské univerzity pro sportovní a umělecké obory s sebou přinese už v roce 2021...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz