„Hejtman kraje svolal kvůli lesní kalamitě krizový štáb. Viník dnešního stavu je známý. Jsou to klimatické změny, za kterými stojí člověk. Lýkožrout není prvotní příčina,“ poznamenal ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Jiří Groda.
Na diskusi o vážném problému přišlo tolik obyvatel, že zaplnili celý sál. „Těší nás, že k tomu, co se děje, nejsou lidé lhostejní. Byli jsme už v Jeseníku, v Šumperku, v Bruntále a v dalších městech. Nečekali jsme, že o debaty s námi bude takový zájem,“ doplnil lesní správce z Opavska František Musil.
Muži popisovali, že stromy se v 80. letech sázely tak, aby odolávaly západním větrům, které do Česka v minulosti převážně proudily a byly nasycené vodou, navíc smrky umí jímat vzdušnou vlhkost.
„V současné době jsou však větry extrémně silné a přicházejí od jihu, což znamená, že jsou teplé a nenesou s sebou vláhu. Naopak krajinu vysušují. Neustále se opakující vichřice pak poruší stabilitu stromů a nedostatek vláhy pak dokoná své,“ zmínil Groda.
Například v říjnu 2017 za sebou zanechala bouře Herwart, která se prohnala střední Evropou a byla jednou z největších živelních katastrof v historii Česka, tři miliony kubíků poškozeného dřeva, pak přišla v prosinci další bouře a letos v lednu třetí s rychlostí větru přes 200 km/h.
K tomu v březnu mrazy a silný vítr měly na svědomí dalších 300 tisíc kubíků poškozeného dřeva. „Jen pro představu, jeden kubík rovná se jeden strom. Dříve vichřice hrozily jedenkrát za pět let. Teď se opakovaly co tři měsíce,“ podotkl Musil.
Teplo a sucho. Kůrovec nastoupil až po nich
Druhý záporný faktor, který oslabuje lesy, jsou rostoucí teploty. V průměru to u nás v kraji dělá 0,5 až 1,5 stupně Celsia ročně.
„Třeba duben 2018 hlásil +5,5 stupně Celsia ve srovnání s předchozími roky. Rok 2015 byl nejsušší od počátku podrobných měření, v roce 2017 sucho ohrozilo polovinu země a na jaře 2018 byly teploty jako v létě a srážky atakovaly padesátiletá minima,“ vypočítával Groda.
Zatímco v Moravskoslezském kraji v roce 2011 ještě napršelo 90 procent srážek oproti normálu, v roce 2015 už to bylo jen 70 procent. Letos v dubnu spadlo pouhých 21 procent srážek proti normálu. „Jde o tragický stav, kdy výpar z půdy převládá nad srážkami. Mnoho porostů prostě uschne,“ dodal Groda.
Lýkožrout z ciziny se odhaluje těžko
A teprve teď nastupuje na scénu kůrovec. V suchu a teple se totiž množí rychleji a častěji. Za normálních klimatických podmínek by byl podle lesníků neškodný.
„Zdravý strom si s kůrovcem poradí. Když ho brouk navrtá, zalije dírku pryskyřicí. Jenže oslabené porosty nemají pryskyřici a energii, proto podléhají,“ vysvětlil Groda. Na to se ozvala ze sálu žena, že v lesích se kácejí i zdravé stromy. „Odloupla jsem kůru a nebyly tam žádné dírky,“ konstatovala.
„Problém je v tom, že k nám pronikl lýkožrout severský. Těžko se odhaluje. Nalétává do korun stromů, proto jste poškození v dolní části nemusela vidět,“ odvětil Groda. Lesníci přidali žádost, aby se lidé při podezření na kácení zdravých dřevin ozvali.
„Když letíte nad lesy, lze pozorovat, jak rok od roku mizí zelená a převažuje žlutá. Hořčík a vápník z půdy, jehož nosičem je voda, se nemá jak dostat do jehlic,“ doplnil svoje postřehy z terénu Groda.
Pomáhat zachránit lesy může každý
Převážně smrkové lesy sázely tři až čtyři generace lesníků, kteří neměli potuchy o klimatických změnách. „My stromy do lesů vracíme, jen už v jiném poměru. Převažují duby, buky, habry, olše, osiky či břízy. Výsadba smrků poklesla a listnatých stromů narostla. Sucho porážíme budováním mokřadů, tůní, zpomalováním potoků. Drobná vodní díla zadrží tolik vody jako Vltavská kaskáda,“ konstatoval šéf jablunkovského polesí František Lipowski.
Lesníci také vyzvali veřejnost, aby jim se záchranou lesů pomohla. Například úklidem. Po těžbě zůstává spousta větví. Mohly by se stát potravou pro kůrovce. Nebo sázením stromů či v boji s trávou, která na mýtinách roste rychleji než sazenice stromů a musí se vysekávat. Stačí se obrátit na místní lesní správu.
Proti suchu postačí i drobnost. Třeba jezírko na zahradě o rozměrech 2 x 2 metry. Pokud by tak v obci se 150 čísly popisnými učinilo alespoň sto vlastníků domků, vznikla by plocha o rozloze 400 metrů čtverečních a ta už by mohla klima v daném místě ovlivnit, míní odborníci.
