Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018)

Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018) | foto: Petr Topič, MAFRA

Smrků na Bruntálsku zbývá jen menšina, na jaře ji ztenčí další těžba

  • 3
Kůrovcová kalamita na Bruntálsku graduje. Těžba trhá rekordy a smrkové lesy nenávratně mizí. Zbyly jenom nejmladší porosty, i do těch se ale kůrovec šíří. Stromy, jež mu odolají, poráží vítr.

„Tento rok byl extrémní a situace má pokračovat i v roce příštím. Snad v menší míře,“ popsal situaci městských lesů starosta Rýmařova Luděk Šimko. 

Těžba kalamitního dříví na Rýmařovsku rok od roku roste a v posledních třech letech vygradovala do rekordních hodnot.

„Škody každý rok narůstají. Normální roční těžby se v minulosti pohybovaly okolo dva a půl tisíce kubíků. Předloni jsme vytěžili devět tisíc, loni čtrnáct tisíc a letos už zhruba dvacet tisíc kubíků,“ upřesnil jednatel společnosti Spojené lesy, která se stará o lesy Rýmařovu i samosprávám v jeho okolí, Jan Rapouch.

Kůrovec v oblasti se nejprve pustil do stoletých smrků, následovaly mladší.

„Letos šlo o šedesátileté porosty a jde do mladších. Dostali jsme se do fáze, kdy musíme kácet plošně. V letech 2019 a 2020 budeme nuceni domýtit poslední smrkové lesy,“ odhadl Rapouch s tím, že pryč je už šedesát procent smrčin z jejich majetku.

Ještě hůř je na tom bezprostřední okolí Krnova. „My už jsme dobojovali, už není kde bojovat. Loni jsme těžili 136 tisíc kubíků, letos už jen čtyřicet tisíc. Už to ukazuje, že téměř nic nezůstává,“ řekl jednatel Lesní správy města Krnova Ivan Vrátný.

Krnovu zůstaly smrky jen lokálně. „Zůstalo zhruba dvacet procent původních smrkových porostů. Tam budeme ještě na jaře s kůrovcem bojovat. Velký problém je také v tom, že zbylé porosty naruší každý vítr,“ dodal Vrátný.

Bruntál hlásí mimořádnou těžbu od roku 2012, už tak vysoká čísla pak od roku 2016 ještě vzrostla.

„Z celkové plochy městského lesa 346 hektarů činí plocha holin od roku 2012 již 44,8 procenta. Například před Bruntálem ve směru od Opavy byly vytěženy velké části lesa, v důsledku čehož se výrazně změnila krajina,“ komentoval mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek. 

Podle Lesů ČR je na tom oblast Nízkého Jeseníku republikově nejhůře. „Těžby se opakují od roku 2015, kdy stromy oslabilo extrémní sucho. V prvních letech se porosty v důsledku odumírání jednotlivých stromů prořeďují a v následujících se úplně rozpadají. Těžbou se vytváří holé plochy. Na severovýchodní Moravě se dnes rozpadají všechny smrkové porosty,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Nejpostiženější jsou podle ní lesní správy Bruntál, Město Albrechtice, ale také Jablunkov. Lesy ČR v kraji těží výhradně kalamitní dříví. Loni to bylo 1,35 milionu kubíků dřeva. Letos do konce října 1,4 miliony kubíků, do konce roku se počítá s dalšími 200 tisíci. Situaci řeší správci lesů shodně, po těžbě mění skladbu lesů. Vysazují listnáče a snaží se o co největší pestrost porostu.