Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018)

Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Výzkum v Jeseníkách ukáže dopad holé krajiny po kůrovci na koloběh vody

  • 1
Kvůli kůrovci na Bruntálsku mizí lesy, místy zůstala jen holá krajina. Nová měření zjistí důsledky těžby pro koloběh vody. Odlesnění může být rizikem z důvodu stékající přívalové vody či způsobit výkyvy v tocích.

„Jsme v údolí a lesy nás chránily. Teď cítíme, že víc fouká a je méně vody, z okolních kopců méně stéká,“ popsala situaci Radka Drgáčová, starostka Petrovic na Bruntálsku.

Okolí obce patří k nejpostiženějším. Lesy jsou pryč, náhradní se sázejí. „Teď jde o to, aby se uchytily. Když bude sucho, uhynou,“ obává se starostka.

Jaké důsledky má sucho a těžba pro jednotlivá povodí, se nyní chystají přímo v Jeseníkách měřit odborníci. Ještě letos by se nová monitorovací síť měla objevit na Skřítku, na Rejvízu a v povodí Svinného potoka nad Jindřichovem ve Slezsku na Osoblažsku.

„Místa jsme vytipovali v souvislosti s kalamitou kůrovce. Jsou to oblasti, kde se očekává, kde probíhá nebo kde se již částečně uskutečnila regenerace. U Jindřichova došlo kromě těžby i k lesnímu požáru a obnovuje se les, zčásti řízeně, zčásti spontánně. Bude to taková laboratoř, jak se budou jednotlivé procesy měnit,“ uvedl vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky ČHMÚ Jan Unucka.

Čidla budou měřit srážky, průtoky, objem vlhkosti v půdě či odtok vody v jednotlivých půdních vrstvách. Další procesy na povodích se budou simulovat a předpovídat pomocí matematických modelů. Podrobnosti dohodnou spolupracující Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, CHKO Jeseníky a správci lesů tento týden.

Stromy fungují jako houba

Podobný monitoring v kraji není novinkou, v Beskydech se vliv lesního porostu na odtok vody v krajině měří již od roku 1953, a to nedaleko přehrady Šance. O něco mladší je výzkum u Adolfovic u Bělé pod Pradědem v Jeseníkách.

„Původním požadavkem bylo zjistit, jak les tlumí povodně. Po roce 2010 se ale začaly častěji vyskytovat i suché epizody, jež dílem navázaly na to, že byly zimy relativně chudé na sníh a s nástupem jarního vegetačního období bez výraznějších srážek se sucho prohlubovalo. Naplno se problém projevil s kůrovcovou kalamitou,“ řekl Unucka.

Výstupy z Beskyd i Jeseníků ukazují, že les funguje jako houba, srážky zadržuje a v období sucha vodu postupně uvolňuje.

„Průtoky jsou tam méně rozkolísané než na územích nechráněných lesem,“ sdělil Unucka. Po vymýcení lesa se změny neprojeví hned, ale nejdříve po dvou až třech letech.

„Hlavním médiem je lesní půda, která dozná změn až s určitou setrvačností,“ upřesnil odborník. Postupně půda zadržuje méně vody, to vede ke snížení průtoků, když je sucho, neprší a netaje sníh, a ke zvýšení odtokové reakce na jakoukoliv srážku v povodí.

První závěry z nových měření v Jeseníkách lze činit nejdříve za deset let.

„Krajina svým způsobem počítá s destrukcí lesa, to probíhalo i bez zásahů člověka. Nejvíc rizikové jsou letní přívalové srážky, kdy poměrně rychle dochází k překročení infiltrační kapacity půdy a na výraznějších svazích i k jejímu odnosu v důsledku eroze,“ odhaduje dopad důsledků tamní těžby Unucka.