Teď mladý porost ozdravují a pečují o stromky, jež ve stínu bříz vzešly z náletů jehličnanů. „Právě pracujeme na individuální ochraně jedliček. Na původních holinách vyrostly samy z náletů a my je chráníme, aby je nesežrala zvěř,“ popsal program takzvaného Týdne pro krajinu jeho koordinátor z Hnutí Duha Jiří Beneš.
Na ochranu malých jedlí si desítka dobrovolníků vybrala neotřelou metodu, motá na ně ovčí vlnu. „Kousky vlny dáváme na každou jedli, na její terminální výhon, to je ten nejvyšší. Vlna jednak zvěři smrdí, a když už výhonek s vlnou ukousnou, nechutná jim a nechají stromek být,“ vysvětlil Beneš s tím, že metodu používají už třetí rok. „Vidíme, že to funguje, vlnou chráněné jedle rostou dál.“
V dalších dnech dobrovolnice a dobrovolníky pod vedením lesníka a ochranáře čekají výchovné zásahy v březovém porostu. Před pěti a čtyřmi lety vyseté břízy už je potřeba prořezat.
Po kůrovcové zkáze klid. V moravskoslezských lesích se těží mnohem méně |
„Bříza roste velmi rychle a tyto mají už čtyři až pět metrů. Z toho obrovského množství bříz, které zarostly vybrané holiny, vyselektujeme stromy, které vykácíme, abychom dali prostor těm nejnadějnějším z nich, a také smrčkům a jedličkám, které v jejich stínu vyrostly samovolně,“ nastínil Beneš.
Právě to bylo jedním z cílů, proč v lesích na Albrechticku začali aktivisté břízu vysévat. Metodu použili vůbec poprvé.
„Bříza v prvních letech života rychle dosáhne dostatečné výšky, a vytvoří potřebný zástin pro podsadby buků, dubů, habrů, jedlí či jiných dřevin. Bez tohoto zástinu na holinách v létě totiž není žádná vlhkost a panují zde teploty až 60 stupňů,“ popsal Aleš Miklík, mluvčí Hnutí Duha.
Klíčem jsou pestré lesy
Rychlé zakrytí břízou mělo zabránit degradaci půdy na mýtinách, bříza ji měla zajistit proti rozpadu a erozi a připravit na výsadbu dalších druhů. Teď už březový porost náhradní výsadbu umožňuje.
Dobrovolníci na Bruntálsku každý rok ošetří deset až patnáct hektarů někdejších lesů. Chtějí tím pomoct změně zákona o lesích. „Postupujeme tak v přípravě kampaně za lesní zákon, který rozváže vlastníkům lesů ruce. Je totiž třeba, aby mohli nechat obnovu svých lesů na přírodě a nemuseli ji docela zbytečně platit ze svého nebo státních dotací,“ vysvětlil Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy.
Kůrovcová kalamita v kraji ustoupila, prevence a zalesňování pokračují |
Cílem je zbavit lesníky povinnosti rychle vysazovat na holosečích sazenice, protože jejich výrazná část podle ekologů kvůli suchu nebo okusu zvěří stejně uhyne.
Aktivisté prosazují systémovou přeměnu odumírajících monokultur na mnohem odolnější druhově i věkově pestré lesy. „Když jsme sem začali jezdit, viděli jsme desítky i stovky hektarů holin. Teď je na nich porost, kterému se i přes změnu klimatu, výkyvy teplot a velký tlak zvěře daří. Příroda si s drobným přispěním člověka umí poradit sama,“ řekl Beneš. Dobrovolníci pracují na plochách Lesů ČR.
O sazenice stromů je v kraji velký zájem, hlavně kvůli kůrovci |
Státní podnik metodu výsevu už několik let používá také, jeho zaměstnanci kromě břízy využívají i semena jeřábů či žaludy. Zalesňují i sazenicemi. „Letos plánujeme zalesnit 1 183 hektarů a vysadit 5 milionů sazenic,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Ke konci loňského roku Lesy ČR v kraji evidovaly 1 908 hektarů holin. Nutnost zalesňovat výrazně klesla, protože kalamita odezněla a těží se méně.
8. května 2020 |
