Když v červenci roku 1957 navštívil generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov Ostravu, prohlédl si i nové sídliště v Porubě. A byl nadšen. Nelíbily se mu jen tři věci. "Ptal se, proč jsou v bytech tak malá okna. A pak nedokázal pochopit, že tak velké sídliště stále nemá kino a kulturní dům," řekl porubský letopisec Jiří Lexa.
Důležitá data29. prosince 1961: Slavnostní otevření. |
A taková výtka nemohla zůstat bez odezvy. Už o rok později byl položen základní kámen nového kulturáku a 29. prosince 1961 byl slavnostně otevřen. Plný provoz v něm ale začal až v následujícím roce.
Hitem byly Čaje o páté
Na stavbu nového kulturního domu si velmi dobře pamatuje i Pavla Orzelová, která v té době bydlela přímo naproti. "Do Poruby jsme se nastěhovali v roce 1955 a na místě kulturáku stály ještě domky. Pak v okolí začali stavět nové domy a nakonec i Dům kultury," vzpomíná Orzelová.
A místo se okamžitě stalo kulturním centrem celého obvodu. "Chodila jsem tam do knihovny, na rytmiku a další kroužky. Později pak do tanečního sálu na proslulé Čaje o páté, na kterých vystupovala třeba i Věra Špinarová. Ale nejraději jsem navštěvovala letní kino. To bylo perfektní a škoda, že dnes už nefunguje," dodala Orzelová.
Porubský kulturák byl opravdu oblíbený. V prvním roce ho navštívilo 215 tisíc lidí, o osm let později už to bylo 370 tisíc lidí za rok. Za prvních dvacet let fungování jím prošlo přes šest milionů návštěvníků. V roce 1993 začala kulturní dům spravovat společnost s ručením omezeným a velkou část místností pronajala. A připravila tak problémy, které trvají dodnes.
Sedmdesátitisícový obvod nemá společenský sál
"Například ze společenského sálu se stalo fitcentrum. A tím pádem jsme přišli o místnost, kde se mohly konat plesy či jednat zastupitelstvo. Je paradoxní, že obvod, ve kterém žije sedmdesát tisíc obyvatel nemá místnost pro plesy nebo zábavy," uvedl Vladimír Procházka, ředitel Domu kultury Poklad, který od roku 2008 vlastní město.
Sovětský vládce Nikita Chruščov (v klobouku) na návštěvě Ostravy-Poruby v roce 1957.
"Chystáme rekonstrukci a bez společenského sálu to nemá smysl. Intenzivně jednáme, abychom ho získali zpět," dodal.
A právě rekonstrukce je hlavním úkolem ředitele pro nadcházející roky. Za padesát let se neuskutečnily žádné větší opravy. Je nutná generální rekonstrukce, protože veškeré technologie jsou zastaralé a prostředí je pro diváky absolutně nevstřícné," uvedl ředitel.
Letní kino musí na modernizaci počkat
Projekt, který má stát 250 milionů korun, je už připravený. V listopadu by pak měla být vyhlášena veřejná soutěž na zhotovitele a pokud vše půjde podle plánů, v lednu příštího roku by se mělo začít s opravami. Ty jsou plánované na dva roky.
"Vypadá to nadějně. Město počítá s penězi na opravu v rozpočtu a věřím, že zastupitelé je uvolní. Hledali jsme i jiné možnosti, jak finance získat. Protože objekt je kulturní památkou, požádali jsme o příspěvek i ministerstvo kultury. Ale to neuvolní více než milion," uvedl ředitel.
Původně se v plánech počítalo i s opravou letního kina. "Chtěli jsme tam udělat i zatahovací střechu. Něco takové v Česku není a inspirovali jsme se v Rakousku. Bohužel přišla recese a peníze chybí. Takže se soustředíme jen na Dům kultury," dodal Procházka.
