Řádili jako smyslů zbavení, ale když nacisté při křišťálové noci v sudetských oblastech, na podzim 1938 už připojenými k Německé říši, ničili synagogy, dvě z nich sice vydrancovali, ale z pragmatických důvodů nezapálili.
Opava: požáru synagogy přihlížely stovky lidí
V Novém Jičíně a v Krnově tak svatostánky přečkaly až do současnosti. Naopak v Opavě majestátní židovský chrám v osudnou noc lehl popelem.
Až do roku 2013 zůstalo po opavské synagoze naproti rektorátu Slezské univerzity prázdné místo.
Před pěti lety však Opavané Břetislav Tůma s Jaroslavem Burdou dotáhli do konce svou myšlenku na vytvoření památníku, dokonce se jim do něj podařilo zabudovat několik cihel ze synagogy vystavěné v maurském stylu.
„Děsivě krásný pohled byl na světle šlehající plameny na čtyřech rohových věžích a velké střední kopuli templu, které se nakonec všechny s velkým rachotem zřítily. Zbytky vyhořelé synagogy, která byla postavena v typicky židovském povrchním orientálském stylu na krásném místě uprostřed našeho města, budou brzy odstraněny,“ opovržlivě psaly 11. listopadu 1938 noviny Deutsche Post für Sudetenland.
Když honosná budova vzplála a dým pokryl oblohu nad Opavou, seběhly se k místu stovky lidí. Zachránit se jim však nic nepodařilo. Ani nemohlo, protože nacisté i němečtí policisté bránili přístupu k budově všem. I hasičům.
„Nepodařilo se zatím zjistit, kdo dal k zapálení opavské synagogy příkaz, jak se vše seběhlo. Není to v dobovém tisku, nevyčetl jsem to ani z protokolů poválečných soudů,“ poznamenal historik Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář.
Poznamenal, že německé vedení Opavy plánovalo v sousedství obchodního domu Breda vystavět nové správní centrum slezského města. „Proto jim likvidace blízké synagogy nejspíš vůbec nevadila,“ povzdychl si Kolář s tím, že se tehdejší stavební vize neuskutečnily.
Krnov: synagoga zůstala, pak se změnila na tržnici
Hořlavinou už byly polity lavice a další části interiéru krnovské synagogy, všichni čekali, že krásná budova záhy začne hořet.
Křišťálová noc
|
Nestalo se. Dlouhou dobu se tradovalo, že stavbu zachránil člen krnovské městské rady Franz Irblich, který stihl synagogu přejmenovat na tržnici. A když už byl na budově nápis, budovu nacisté nezapálili.
„Není to pravda, tržnice vznikla až později. Faktem je, že vedení Krnova mělo s budovou jiné plány, existovaly i obavy z přeskočení ohně na sousední domek starého německého nacionalisty nebo na blízkou textilní továrnu,“ popsal předseda spolku Krnovská synagoga Petr Aharon Tesař.
Nacisté svůj fanatismus proto ukojili jinde. Zplanýrovali židovský hřbitov, do základů vypálili tamní obřadní smuteční síň.
Na náměstí Adolfa Hitlera pak nanosili na hromadu knihy z knihovny židovského obchodníka Ervína Kunewäldera, které pak zapálili. Synagoga po válce dlouho sloužila jako archiv, ale v poslední době se jako jedna z mála v tuzemsku vrátila do původní krásy.
V prosinci spolek uspořádá přednášku o dramatických okamžicích v krnovské synagoze před osmdesáti lety. „V Krnově se o podrobnostech tehdejších událostí příliš neví, takže se domnívám, že mnohé překvapíme,“ podotkl Tesař.
Nový Jičín: zapálení synagogy zabránila blízkost plynárny
Na židovské objekty se nacisté vrhli i v tehdy většinově německém Novém Jičíně.
Hlavně chtěli zúčtovat se synagogou stojící poblíž náměstí. Vymlátili okna, vydrancovali interiér. „Němci vyházeli modlitební knihy, svitky tóry a šály se válely na ulici. Pak po všem šlapali,“ popisoval tehdy dvacetiletý Max Mannheimer, který později skončil s celou svou rodinou v Osvětimi. Z osmičlenné rodiny přežil jen on a bratr.
Jenže když nacisté chtěli chrám zapálit, uvědomili si velké riziko. „Synagoga stála v blízkosti městské plynárny, hrozilo proto velké neštěstí,“ vysvětlil historik Muzea Novojičínska Radek Polách.
Budova v Havlíčkově ulici díky tomu nebyla zapálena. Přesto dnes zdaleka nevypadá jako v minulosti. Částečně poničená budova byla zbavena všech židovských symbolů, sloužila jako skladiště, několik let po válce tam sídlil sbor církve Československé husitské, od roku 1967 objekt slouží jako depozitář okresního archivu.
Ničení v rámci křišťálové noci ale v Novém Jičíně neušly židovské obchody, zcela zlikvidován byl židovský hřbitov na okraji města.
Židovské menší modlitebny nebo obchody byly poničeny i v dalších místech regionu, například v Bruntálu nebo v Rýmařově. Synagogy v Ostravě nebo v Českém Těšíně nacisté plundrovali později, před osmdesáti roky tyto lokality ještě neokupovali. Například dvě ostravské synagogy vypálili v červnu 1939.
