Budova v areálu centrálního hřbitova ve Slezské Ostravě z roku 1970 je už technicky a technologicky zastaralá.
Renovace krematoria se ovšem nebude týkat kremačních pecí. Ty zůstanou v provozu po celou dobu přestavby plánované na roky 2026 a 2027.
Pro obřady si nicméně musí lidé v období přestavby zvolit jiné smuteční síně, po dobu oprav bude totiž krematorium veřejnosti nepřístupné.
„Po architektonické soutěži je připravená projektová dokumentace. Máme stavební povolení. Momentálně pracujeme na dokumentaci pro realizaci stavby. Následně bychom měli vyhlásit soutěž na zhotovitele,“ shrnul přípravy na zahájení rekonstrukce náměstek primátora Ostravy pro životní prostředí Aleš Boháč.
Náklady na rekonstrukci, která má rovněž zlepšit estetiku obřadů a komfort pro pozůstalé, odhaduje vedení města na 200 milionů korun.
Porota architektonické soutěže vyhlášené v roce 2019 vybrala z jedenácti návrhů práci studia Meerkatelier z Prahy. Zachovává hlavní koncepci i tvary původního areálu, ale počítá například s bouráním vstupních prostor pro klienty a pozůstalé, které mají být úplně nové.
Nové bude mimo jiné také opláštění vně i uvnitř budovy ostravského krematoria. „Změny spočívají v přístavbách, nástavbách, zvýšení atik i dalších stavebních úpravách,“ dodal náměstek pro investice Břetislav Rieger.
Rieger věří, že objekt bude po rekonstrukci architektonicky kvalitní a zajímavý a bude splňovat představy o důstojném a reprezentativním místu pro rozloučení se zemřelými.
Úspora energií
Budova krematoria má být rovněž vstřícná k životnímu prostředí. Měla by využívat všech možností pro úsporu energií, a to včetně fotovoltaiky.
„Budou tam také retenční nádrže na vodu, která se bude používat na zalévání zeleně,“ doplnil náměstek Boháč.
Ostravské krematorium je akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem, které počítá s tím, že zaplatí většinu nákladů.
„Část by měla hradit samotná akciová společnost. Momentálně řešíme možnosti úvěru,“ podotkl Boháč.
První krematorium vzniklo v Ostravě v meziválečném období v areálu tehdejšího městského hřbitova, kde je dnes sad Milady Horákové.
Unikátní kubistickou budovu starého krematoria podle návrhu Vlastislava Hofmana nechalo město zbourat na konci 70. let. Stavbu krematoria ve Slezské Ostravě, která odstartovala počátkem 60. let, komplikovaly a protahovaly problémy, protože se jednalo o silně poddolované území.
Momentálně jsou v provozu čtyři kremační pece, kde je možné denně zpopelnit až šedesát zemřelých. Kapacita byla dosud dostačující s výjimkou období přelomu roků 2020 a 2021, kdy se kvůli pandemii koronaviru dramaticky zvýšila úmrtnost obyvatel regionu.
„V souvislosti s rekonstrukcí předpokládáme, že v důsledku oprav může krátkodobě fungovat menší počet pecí, ale na celkový provoz krematoria to nebude mít významný vliv,“ sdělil Boháč.
Pozůstalí budou moci využívat malou obřadní síň přímo v areálu centrálního hřbitova nebo třeba moderní smuteční síň v Ostravě-Vítkovicích dostavěnou za více než 80 milionů korun v roce 2023.
9. listopadu 2020 |
