Ačkoliv soud potvrdil pochybení manažerů, tak současně dodal, že není možné uložit nepodmíněné tresty.
„A to zejména s ohledem na délku řízení, kdy od skutku uplynulo už čtrnáct let. Pro obžalované bylo tak dlouhé soudní řízení omezující a ovlivňovalo jejich životy, přičemž se nedopustili žádných dalších trestných činů i přestupků, a to ani nedbalostních. Soud je proto povinen přihlédnout k mimořádné délce řízení,“ vysvětlil soudce.
Jinak potvrdil, že jejich potrestání bylo oprávněné a v žádném případě je nelze zprostit. „Porušili a zanedbali své povinnosti, což vedlo k pádu mostní konstrukce. Dále také neproškolili pracovníky a stavbu nedostatečně kontrolovali. Přitom někteří z obžalovaných už dva dny před nehodou věděli, že před zasunutím mostu není vše v pořádku a nezajistili nápravu. Rovněž nezajistili, aby práce nepokračovaly v době, kdy místem projížděly vlaky,“ shrnul soudce.
 |
Tresty tři a půl roku nepodmíněně, tedy do vězení, byly změněny na tříleté podmínky u Zdeňka Malého a Oldřicha Magnuska z firmy Bögl a Krýsl, podmínky soud zmírnil u dalších manažerů Michala Fonioka a Petra Janouškovce z Ostravských dopravních staveb (dnes Eurovia), délku podmínky pak potvrdil u posledního obžalovaného, Miroslava Kovalíka z firmy Bögl a Krýsl. Vyneseny nebyly žádné zákazy činnosti.
Obžalovaní přijali tresty s rozpaky. „Samozřejmě jsem rád, že nemusím do vězení, ale nejsem si vědom, že bych něco způsobil. Ve čtvrtek (den před nehodou - pozn. red.) jsem ze stavby odešel s pocitem, že je vše v pořádku. Kdybych si to nemyslel, tak bychom most nezasouvali,“ reagoval na verdikt Oldřich Magnusek.
Rozsudek je pravomocný, odsouzení i státní zástupce se už mohou jen dovolat k Nejvyššímu soudu, což však nemá odkladný účinek.
Cestující: My netrpíme podmínečně
Jednání se zúčastnili i někteří z cestujících nebo rodiče zemřelého chlapce. Odešli však hned po vyhlášení rozsudku a s médii nechtěli hovořit.
„Mám od té doby psychické problémy, vlakem vůbec nemohu jezdit. Tresty jsou jednoznačně nedostatečné a všichni ti, co jejich chybami nyní trpíme, to máme natvrdo a většinou na doživotí,“ poznamenal jen Richard Salomon, který osudným vlakem cestoval.
Okresní soud v Novém Jičíně dříve dvakrát všechny obžalované zprostil obžaloby. Krajský soud v rámci odvolání dosud vždy nařídil nové projednání.
Před soudem původně stanulo deset obžalovaných. Po dvojím zproštění a vrácení případu zpět však soud napotřetí uznal pět manažerů stavebních firem vinnými z pádu mostní konstrukce.
„Pád mostu byl důsledkem celé řady pochybení,“ uvedl už loni předseda odvolacího senátu. Hlavně podle něj ale chyběl dokument, který by popsal metodický postup prací. Pochybení pětice obžalovaných označil soudce za natolik významné, že bez něj by most nespadl. „Každý z nich mohl ve svém postavení zabránit pádu mostu či tomu, aby pod stavbou jezdily vlaky,“ konstatoval.
Proč pod zasouvaným mostem jezdily vlaky?
Odsouzení se však hájí, že vše dodržovali a pokud opravdu pochybili, jejich jednání rozhodně nevedlo k pádu mostu. Advokát Radek Ondruš pak poukazuje i na to, že selhaly úřady a kontrolní dozor, protože bylo dovoleno, aby při zasouvání mostu z jedné na druhou stranu nad tratí jezdily vlaky v kritickém úseku plnou rychlostí. „Kdyby byla stanovena výluka nebo soupravy jezdil například padesátkou, tak bychom u soudu vůbec nebyli,“ upozornil.
Tragédie se stala 8. srpna 2008 v 10:35 hodin. Do trosek zřícené konstrukce silničního mostu tehdy narazil mezinárodní rychlík jedoucí z Krakova do Prahy, cestovalo v něm například mnoho mladých lidí směřujících na pražský koncert metalové kapely Iron Maiden.
Osm cestujících tragédii nepřežilo a skoro sto dalších utrpělo zranění, někteří s doživotními následky. Soudy se táhly už jedenáct let a patří k nejdéle projednávaným případům v tuzemsku v novodobé historii.
Záběry havárie vlaku ve Studénce, která se stala 8. srpna 2008:
15. července 2010 |
