„Šedesátidenní zimní měřicí kampaně v Bolaticích probíhají od topné sezony 2016 až 2017. Jejich účelem je zachytit vývoj kvality ovzduší v obci s důrazem na škodliviny, k jejichž původu významně přispívají lokální zdroje vytápění. Jde třeba o benzo(a)pyren, těžké kovy, arsen, kadmium, nikl, olovo nebo prašné částice,“ uvedla Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.
Upozornila, že účinnost programu lze celkově vyhodnotit až po zpracování všech měření, průběžné výsledky za minulou a předminulou zimu ale už teď ukazují pokles klíčových parametrů znečištění.
„Pokles koncentrací látek znečišťujících ovzduší lze přisoudit kombinaci faktorů. Odpovídá příznivějším meteorologickým a rozptylovým podmínkám v zimní sezoně 2019 až 2020 i uskutečněným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší.“
Aby vědci zjistili, zda se na vývoji znečištění projevuje výměna kotlů, její efekt modelově vypočítali s využitím údajů o vyměněných topeništích. Modelový výpočet předpokládal pokles množství benzo(a)pyrenu i polétavého prachu v ovzduší.
„Ukazuje se, že reálnost výpočtů je podpořena výsledkem, který jsme naměřili. Vidíme, že tyto předpoklady skutečně vycházejí,“ doplnila Blanka Krejčí s tím, že zcela jistí si ale budou moci odborníci být až po pěti a více letech provedených měření.
Vzduch je po výměně kotlů lepší, pociťuje i starosta
V Bolaticích bylo vyměněno už několik desítek kotlů. Za kotlíkové dotace i s nízkoúročenou půjčkou z obecního fondu rozvoje bydlení. Podle místostarosty Martina Bortlíka je vzduch díky výměně kotlů lepší, rozdíly jsou ale místo od místa.
„Když se v 90. letech obec plynofikovala a drtivá většina lidí plynem topila, to byl radikální rozdíl. Teď to zlepšení tak výrazné není. V případě některých lokalit máme stále stížnosti, že se tam topí špatně. Bohužel nemáme pravomoc kontrolovat, kdo čím topí,“ popsal Bortlík.
Že kotle dokážou ovzduší znatelně zahustit, ukazují i výsledky dalších měření. Necelá dvacítka obcí na Opavsku sleduje kvalitu ovzduší díky iniciativě Místní akční skupiny Opavsko. Online vidí, jak se křivka znečištění mění. Někdy se množství škodlivin zněkolikanásobí.
„Obecně jsou výsledky poměrně dobré. Na druhou stranu jsou špičky, kdy ovzduší dobré není. Přesně to kopíruje dobu, kdy se zatápí,“ komentoval například starosta Raduně Přemysl Schindler. Dodal, že aktuálním stavem ovzduší se mohou řídit školní zařízení i jednotlivci.
Obce své ovzduší sledují i kvůli osvětě, lidé mají podle nich zájem. „Chtěli jsme inspirovat občany, aby viděli, co se děje, když zatopí. A máme zpětnou vazbu, několikrát jsme o tom mluvili i na zastupitelstvu. Už když se ze zelené dostaneme na oranžovou barvu, lidé zpozorní,“ řekl starosta Mikolajic Martin Krupa. Podle starosty Stěbořic Romana Falhara také lidé v posledních letech mění způsob vytápění.
Vliv průmyslu postupně slábne
Měření ukazují, že vlivem lokálních topenišť i obce bez průmyslu čelí například nadlimitnímu množství karcinogenního benzo(a)pyrenu. „Tato skutečnost je opakovaně potvrzována měřením koncentrací B(a)P na různých stanicích dotovaných z rozpočtu Moravskoslezského kraje,“ uvádí poslední krajská ročenka kvality ovzduší ČHMÚ.
Příkladem je lokalita Třinec-Konská hodnotou 3,1 ng/m3 a Třinec-Nebory s 2,4 ng/m3 v roce 2018 či Český Těšín-autobusové nádraží se 4,4 ng/m3 a Vražné s 3,3 ng/m3 o rok dříve.
Obce tak dosahují i hodnot průmyslových aglomerací, roční limit pro benzo(a)pyren je 1 ng/m3.
Lokální zdroje mají na znečištění ovzduší v kraji stále významnější podíl. „Dominantními zdroji začaly postupně být malé zdroje, a to zejména lokální vytápění domácností. Vliv velkého průmyslu postupně slábne, jeho emise se snižují,“ sdělila mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová s doplněním, že jde o vývoj za zhruba posledních dvacet let.
