Moravskoslezskému kraji by spolupráce se sousedním regionem mohla přinést účinnější kontroly lokálních topenišť, hejtmanství už zjišťuje možnosti.
Kontrola topenišť je totiž ve Slezském vojvodství účinnější. Zatímco na české straně hranice domácí topeniště může zkontrolovat úředník až po opakovaném důvodném podezření a na základě písemného upozornění, v Polsku kotle kontroluje městská policie bez předchozího varování. Katovice dokonce lokální topeniště monitorují drony a analyzují kouř z komínů.
„Pokutovat na základě těchto výsledků nemůžeme, ale vyhodnocené informace slouží jako podklad, abychom vstoupili do domu a odebrali vzorky, které posíláme do laboratoře,“ popsal velitel katovických strážníků Mariusz Sumara.
Díky dronům jsou kontroly levnější
Díky dronům má městská policie v Katovicích zmapované celé město. Výsledky slouží i v procesu výměny kotlů. Provozovatelům nevyhovujícího kotle je nabídnuta stoprocentní dotace na jeho výměnu, starý kotel se označí nálepkou s jejím termínem.
„Je to velmi efektivní, protože zatímco kontrola dronem přijde v přepočtu na sto korun, vyhodnocení vzorků v laboratoři na tři tisíce,“ dodal Sumara.
Česko-polský projekt i-Air Region prověří možnosti využití dronů také v Moravskoslezském kraji. Týmy expertů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a polského Institutu chemického zpracování uhlí chystají letos společná měření.
„Cílem je vypracování jednotné metodiky pro využití dronu na obou stranách hranice,“ uvedl Rafał Bigda z Institutu chemického zpracování uhlí.
Moravskoslezské hejtmanství by o podobnou možnost kontroly stálo. „Naše legislativa kontroly dronem neumožňuje, ale věřím, že se to podaří změnit. Už teď se možnostmi využití dronů při monitoringu znečištění ovzduší zabýváme,“ uvedla náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová. Dodala, že pokud se měření ukážou jako smysluplná, mohlo by to změně legislativy pomoci.
Lokálních topenišť jsou v kraji tisíce. „Po konci třetího kola kotlíkových dotací bude v našem regionu vyměněno skoro 23 tisíc starých kotlů. Podle odhadů by u nás výměnami mělo projít kotlů celkem 50 tisíc,“ konstatovala Uvírová.
Statisíce starých kotlů
Na polské straně hranice je ale ještě hůř. Ve Slezském vojvodství je zhruba 680 tisíc kotlů. Od dubna 2017 tam platí antismogové usnesení, ve kterém je stanoven harmonogram pro jejich výměnu.
„Ta by se měla uskutečnit v několika fázích, posledním termínem je rok 2027. První pozitivní efekt bychom mohli pocítit již v letech 2021 až 2022, kdy by měly být vyměněny ty nejstarší kotle,“ popsala Magdalena Kapuśniak ze Slezského vojvodství.
Podle ředitele odboru životního prostředí Slezského vojvodství Macieje Thorza je právě výměna kotlů oblastí, v níž by se Poláci mohli učit od Čechů. Češi mají kotlíkové dotace, zatímco Poláci celou řadu programů, z nichž lidé mohou čerpat.
„Náš systém je velmi složitý, lidé se v něm neumí zorientovat, nevědí, který program využít, neumí se rozhodnout. Dokonce jsou situace, kdy si některé programy začínají konkurovat,“ uvedl.
Česko-polský projekt i-Air Region bude pokračovat do konce roku 2020 a jeho výsledkem by měly být společné metody i postup proti znečištění ovzduší. Připravuje se i společné vzdělávací centrum v Českém Těšíně. Poslouží školám, veřejnosti i veřejné správě.
