„Koncepce vychází z důkladného průzkumu. Každá lokalita má svou kartu, která místo popisuje z hlediska zdravosti zeleně, kvality mobiliáře, návštěvnosti či možností dalšího rozvoje,“ přiblížila náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová.
Ostrava má na svém území rozsáhlé zelené lokality a není na tom v tomto směru špatně. Městská krajina zaujímá plochu skoro 11 tisíc hektarů, podobnou rozlohu má takzvaná příměstská krajina.
Devadesát procent obyvatel má v docházkové vzdálenosti pěti minut nějaké zelené prostranství. Podle náměstka primátora pro životní prostředí Aleše Boháče koncepce řeší i jejich možné propojování.
Děti se zabaví, dospělí si odpočinou. Nový park hlídá pětimetrová obryně![]() |
„Obvody se starají o ty své kousky a mnohdy nevidí za roh. Když se však spojí s dalšími obvody, může vzniknout ucelená zelená část. Může se jednat třeba o koridor kolem hlavních řek, který je turisticky velmi atraktivní,“ uvedl náměstek.
Autoři zeleného plánu města také navrhují, jak různá vyhledávaná místa v městské přírodě konkrétně lépe zpřístupnit.
Ekologická stabilita
Podle Boháče význam péče o krajinu roste v souvislosti s klimatickými změnami.
„Ekologická stabilita krajiny ovlivňuje, do jaké míry je město odolné vůči extrémním teplotám a srážkám, suchu, záplavám či degradaci půdy,“ připomenul Boháč.
Cílem koncepce je proto také chránit zelená prostranství a tam, kde je to potřeba, je také rozšiřovat.
Arboristé ošetří v Ostravě stovky napadených stromů, zbaví je jmelí![]() |
Podle ředitele MAPPA Ondřeje Vysloužila je potřeba při plánování města změnit zažité postupy a se zelení počítat stejně jako s dopravní či technickou infrastrukturou.
„Stromy by neměly být jen doplňkem, ale běžnou součástí všech projektů, tak jako je to v mnoha evropských městech známých příjemným prostředím a dobrými podmínkami pro život,“ uvedl.
Městský ateliér konzultoval náplň zelené koncepce s odborníky z celé země i se zástupci městských obvodů. Materiál schválili zastupitelé města Ostravy.




















