Autoři vycházeli z faktu, že Ostrava, zabírající asi 215 kilometrů čtverečních, je na zeleň bohatá. Zvláště kolem řek ale její potenciál není, i kvůli chybějícímu turistickému zázemí, využitý.
„Koncepce se věnuje městské i příměstské krajině a hledá propojení mezi nimi. Mapování jsme uskutečnili v městské krajině, příměstskou krajinu jsme hodnotili na základě dostupných dat,“ vysvětlila Daniela Davidová, krajinářská architektka z týmu městského ateliéru. Ideálem je podle ní vytvořit atraktivní zelenou kostru města, kterou by bylo příjemné projít pěšky.
Tým ateliéru v čele s krajinářskými architekty zmapoval a poté zhodnotil městskou zeleň jako jsou parky, lesoparky, nábřeží, hřbitovy nebo parková náměstí v rámci Ostravy.
Ochrana a rozšiřování zeleně ve městě. Ostrava má hotovou koncepci |
V příměstské krajině analyzoval například kvalitu lesů, polí či luk. Městská krajina Ostravy zabírá zhruba jedenáct tisíc hektarů, příměstská se rozprostírá na přibližně stejné ploše.
Pěšky do parku
Autoři koncepce mimo jiné zkoumali, zda všichni obyvatelé Ostravy mohou do pěti minut dojít pěšky do parku, lesa nebo jiného zeleného prostranství či příměstské krajiny. „Zjistili jsme, že 97 procent Ostravanů tu možnost má,“ řekla Davidová.
Neplatí to ale všude. Například pro zhruba dva tisíce obyvatel území okolo vítkovického nádraží. „Takových míst je v několika obvodech více. Navrhujeme buď doplnění zeleně, anebo zlepšení přístupu do stávajícího zeleného prostranství či příměstské zeleně,“ dodala Davidová.
Zeleň, technologie a všude blízko. Jak se státu daří strategie měst budoucnosti |
Práce zahrnuje i veřejně přístupná prostranství v rukou soukromých vlastníků, což je podle Aleše Boháče, náměstka primátora pro životní prostředí, důležité.
„Koncepci zeleně vnímám jako inspirující dokument, který bude sloužit nejen městu a obvodům, ale také podnikatelům, kteří v Ostravě působí nebo se chystají ve městě investovat,“ uvedl Boháč.
Zadavatelé projektů a staveb mohou díky dokumentu snadno zjistit, třeba jaké jsou v blízkosti míst jejich zájmu zelené lokality, čehož mohou využít ve svých záměrech.
Klimatické změny
Ke schváleným prioritám péče o zeleň patří i zvyšování její odolnosti vůči klimatickým změnám. Podle autorů mohou pomoci například nová stromořadí v ulicích.
Podle Davidové je pozitivním příkladem aktuální proměna ulice Přemyslovců v Mariánských Horách. Součástí projektu obnovy bylo i nové uspořádání ulice, kde vznikl prostor pro cyklisty, pěší i nové stromořadí. „Stromy jsou vysázené novou technologií do takzvaných strukturálních substrátů, což zajišťuje dostatek prostoru pro kořeny,“ uvedla Davidová. Vznikly tam i moderní dešťové záhony.
„Voda je svedená pomocí potrubí ze zpevněných ploch vozovky do dešťového záhonu, odkud je postupně odváděna pryč. Díky tomu se zpomalí její odtok do kanalizace a rostliny mají možnost část vody nasát a využít pro fyziologické procesy. Voda se kumuluje v místě výsadby a využívá se pro zavlažování,“ doplnila krajinářská architektka Romana Konkolová.
Úprava ulice Přemyslovců je příkladem prolínání koncepce zeleně s dříve schválenou metodikou modrozelené infrastruktury, což je soubor opatření pro zadržování vody a zlepšování klimatu v Ostravě.
Koncepce se podrobněji zaměřuje na nevyhovující zelená prostranství. Patří k nim kupříkladu areál Černé louky v atraktivním místě centra Ostravy, jehož nevyužitý potenciál řeší střídající se politické garnitury mnoho desítek let.
