„Osud Ludvíka Sobka je pro mne čistým příkladem hrdinství a mučednictví pro víru,“ říká současný petrovický farář Tomasz Stachniak, který inicioval uspořádání vzpomínkové mše, kterou sloužil generální vikář Jan Czudek.
Přes 40 let starý zločin je nový, mají tisíce spisů. Jak fungují čeští „lovci“ komunistů |
Hospodyně našla pátera Sobka 25. dubna 1950 na faře oběšeného na klice od okna. Ona i další svědci viděli na jeho těle stopy škrcení a mučení. Měl také pořezané genitálie. Oficiální závěr lékaře však zněl srdeční mrtvice. Pitva nebyla provedena.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se po roce 1989 případem opakovaně zabýval a dospěl k závěru, že kněz zemřel násilnou smrtí.
Z vraždy byli obviněni příslušníci Státní bezpečnosti, ale konkrétní viníci trestu unikli. „Bližší okolnosti se nepodařilo zjistit kvůli velkému časovému odstupu a nedostatku důkazních materiálů,“ potvrdila mluvčí policie Naděžda Micková.
Ludvík Sobek se narodil v roce 1885 v Dolních Tošanovicích ve Slezsku. Na kněze vystudoval v litoměřickém semináři. O život mu šlo už během první i druhé světové války.
Pamětní deska z roku 1990 na průčelí farního kostela v Petrovicích
Po únoru 1948, kdy uchvátili moc komunisté a začali pronásledovat církve, byl nejprve zatčen. S dalšími kněžími podepsal prohlášení kritizující politiku státu a za údajné pobuřování skončil ve vězení. Díky amnestii se po dvou měsících dostal na svobodu, ale dál čelil výhrůžkám a nátlaku ke spolupráci.
Čtrnáct dnů před smrtí dostal dopis, který ho prý vyděsil a žádal všechny na faře, aby důsledně zamykali. Večer před vraždou někdo všechny obyvatele fary, včetně dvou psů, omámil či přiotrávil.
