(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Marek Podhora, MAFRA

Nad komíny vyletí drony. Budou kontrolovat kouř z domácích kotlů

  • 140
Na české straně hranice díky tříletému česko-polskému projektu i-Air Region poprvé kvůli měření emisí vzlétnou drony. Pohlídají kouř z domácích kotlů.

„Týmy expertů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity s odborníky z Institutu chemického zpracování uhlí v Zabrze ještě v tomto roce chystají nákup dronů a jejich využití pro společná měření. Shodnout se musí na senzorech, aby byly stejné na obou stranách hranice,“ uvedla Karin Pelikánová, mediální zástupkyně Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

V Moravskoslezském kraji ještě pro tyto účely drony nevzlétly, Poláci už za sebou mají pokusná měření. „Provedli jsme testovací lety se dvěma drony. Jeden naváděl druhý, který pomocí senzorů nad komínem měřil. To odhalilo, co se spaluje,“ vysvětlil princip Jacek Żeliński z Institutu chemického zpracování uhlí.

Zjištění, zda lze pomocí dronů hlídat i méně přístupná lokální topeniště, je podle krajské náměstkyně pro životní prostředí Jarmily Uvírové jedním z cílů projektu, který kraj více než pěti tisíci eury podpořil. Předmětem jeho zájmu je obecně vyměnit si informace, domluvit společné postupy, předat si zkušenosti a opatření v oblasti ochrany ovzduší, které na té či oné straně hranice účinně fungují, a hledat další.

V Polsku kontroly fungují lépe

„Věřím, že ke zlepšení ovzduší v celém regionu pomůže nastavení stejných či aspoň obdobných podmínek a nástrojů. A to především v oblasti národní, popřípadě regionální legislativy, kontrolních mechanismů nebo dotačních nástrojů. Dalším cílem je zintenzivnit osvětu v oblasti ochrany ovzduší na obou stranách hranice,“ uvedla Uvírová.

Tým expertů na životní prostředí z vědecko-výzkumných institucí i z krajské samosprávy z Česka i Polska už má za sebou první setkání i porovnání svých opatření a nástrojů. Ukázalo se například, že ve Slezském vojvodství mnohem účinněji funguje kontrola toho, čím lidé topí. 

Topeniště hlídá městská policie a na kontroly chodí bez ohlášení. „Od počátku letošního roku do poloviny května se v Katovicích uskutečnilo zhruba 1 700 kontrol. Jen sedm z nich bylo pozitivních, to znamená, že lidé topili, čím neměli,“ vyčíslila Blanka Romanowska ze Slezského vojvodství. To využívá regionální předpis k omezení nebo zákazu spalování vybraných tuhých paliv na svém území, což zatím není v ČR možné.

Špatné kotle lze za hranicemi stále koupit

Naopak ačkoliv v Polsku mohou lidé žádat o dotace na kotel již několik desetiletí, jen ve Slezském vojvodství stále zbývá vyměnit stovky tisíc starých kotlů. V Moravskoslezském kraji to jsou podle odhadů Marka Bruštíka, experta projektu z krajského úřadu, asi desítky tisíc. 

Kraj umí více využít zdroje z EU, naopak Slezské vojvodství pracuje s omezenými penězi z národních, regionálních a místních zdrojů. I přes vyhlášku se zákazem výroby nekvalitních zařízení lze navíc v Polsku špatné kotle stále koupit. Na české straně také není tolik výjimek, pokud jde o průmyslové podniky. 

Posílí i osvěta, v Českém Těšíně vznikne edukační centrum. „Naše příhraniční regiony jsou stále vnímány jako nejšpinavější v Evropě. Posláním edukačního centra proto bude mimo jiné také toto povědomí změnit,“ řekl Jiří Bílek, expert projektu z Regionálního sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Budou se tam konat odborné semináře, konference a přednášky, vzniknou i dvojjazyčné materiály pro veřejnost.

Společné hledání řešení špatného stavu ovzduší potrvá do konce roku 2020 a celkový rozpočet projektu činí zhruba 53 tisíc eur.