Jak vyšlo dále najevo, lidé v regionu chtějí o problému co nejvíce informací. Rovněž netuší, co je Green Deal, a přechodu k uhlíkové neutralitě se bojí.
Průzkum se uskutečnil letos v květnu mezi více než tisícovkou obyvatel kraje vybraných podle věku, pohlaví, vzdělání a místa bydliště tak, aby představovali co nejvěrnější vzorek místní dospělé populace.
„Pracovali jsme s názory a podněty reprezentativního vzorku populace a vznikl materiál, který autenticky vypovídá o tom, jak lidé z tohoto regionu aktuální situaci vnímají,“ uvedl Jan Krajhanzl, vedoucí výzkumného týmu, který spolupracoval se sociology z ústavu STEM.
Lidé mají obavy z následků změn
Lidé v kraji se zajímají o životní prostředí – 83 procent si přeje více přírody a zeleně, 80 procent žádá méně škodlivin v ovzduší, 76 procent také méně hluku z dopravy a průmyslu. Za závažný problém regionu lidé považují sucho (71 procent), znečištění ovzduší (63 procent) a stav krajiny (58 procent).
Více než polovina, konkrétně 58 procent, obyvatel kraje podle výsledků průzkumu míní, že globální změnu klimatu už zažívají, další desetina ji čeká v blízké budoucnosti. Její dopad je podle nich zásadní problém. Celých 60 procent dotazovaných míní, že jejich bydliště v budoucnu ohrozí sucho, 58 procent jako hrozbu vnímá i letní vedra.
„Průzkum ukázal, že lidé chtějí být součástí transformace, chtějí jí rozumět a vědět, jak mohou změny podpořit. Na druhou stranu se odhalily obavy, že přechod k nízkouhlíkové ekonomice povede ke zvyšování daní i nákladů na život nebo prohloubí sociální potíže,“ komentoval hejtman Ivo Vondrák.
Kraj přechází na dobu bezuhelnou
Například Green Deal, Zelenou dohodu pro Evropu, podporuje třetina dotázaných. Třetina je proti a zbytek k ní nedokáže zaujmout postoj. V příštích letech však podle názoru dotázaných tato změna ekonomiky přinese negativní dopady. Lidé vyjádřili i pocit nedostatku informací.
Podle Vondráka bude úkolem kraje s veřejností aktivněji komunikovat a vyvracet mýtus, že klimatická politika vede k chudobě. Průzkum vznikl jako součást obřího projektu zacíleného na posilování odolnosti kraje vůči změnám klimatu, jemuž předcházel vznik Adaptační strategie kraje na tyto změny.
Kraj je v procesu transformace a připravuje se na dobu bezuhelnou. Na tuto proměnu a ochranu před změnou klimatu chce hejtmanství z Unie získat přes sto miliard korun. O bezmála 1,5 miliardy na klimatické projekty už jedná.
