Lékař Tomáš Nykel, ekonom Petr Šmíd a lékař Tomáš Mrázek, kteří v letech 2011 až 2015 postupně řídili Městskou nemocnici Ostrava, v pondělí svědčili u krajského soudu v kauze Dědic.
Soudce Igora Krajdla i státního zástupce Víta Koupila zajímalo, co vědí o možném vlivu ostravského podnikatele a lobbisty Martina Dědice na městskou společnost v té době a tři konkrétní veřejné zakázky týkající se stavebních prací a dodávek zdravotnického materiálu pro intervenční kardiologii, arytmologii a intervenční radiologii.
Ani jeden ze svědků nepřinesl nové informace. Shodli se v tom, že Dědice znají a stýkali se s ním, protože měl dobré kontakty a mohl nemocnici pomoci s propagací či získáním dotací. Ale shodně tvrdili, že uplynula příliš dlouhá doba a na mnoho věcí si nepamatují. A všichni popřeli, že by je Dědic řídil či přes ně ovlivňoval zakázky nebo personální otázky v nemocnici.
U dvou svědků, Nykla a Šmída, ale žalobce Koupil upozorňoval na rozpory se získanými důkazy. Nechal pustit několik záznamů telefonních hovorů či přečíst SMS zprávy.
„Čau, Martine,“ zazněl tak v soudní síni například hlas někdejší náměstkyně ostravského primátora za ČSSD Simony Piperkové, která telefonovala v létě 2012 Dědicovi, aby s ním probrala otázku setrvání Jiřího Maléře ve funkci mluvčího nemocnice.
Podle žalobce tehdy totiž Dědic žádal jeho okamžitý odchod. Vyřešil to tak, že Maléřovi rozkázal formou SMS, ať dá výpověď. Nebyl prý spokojený s jeho prací.
Poslechl Dědice a chtěl odejít
„Oba jsme se tehdy snažili zlepšit mediální obraz nemocnice i ČSSD. Když mi Dědic poslal tu SMS, poslechl jsem a nabídl řediteli rezignaci. On ji ale nepřijal,“ vzpomíná Maléř, bývalý člen ČSSD, kterému Dědic zřejmě pomohl k místu mluvčího nemocnice a pak i z něj. V nemocnici skončil Maléř o pár měsíců později. Podle Nykla a Šmída ne kvůli přání Dědice, ale proto, že měl v práci problém s alkoholem. Maléř to odmítá: „Není to pravda.“
V minulosti podrobně popsal redakci MF DNES, jak na přání Dědice lanařil do sociální demokracie nové duše a Dědic za ně platil členské příspěvky. Teď už se však Maléř o Dědicovi a jeho někdejším vlivu na ČSSD či městské společnosti bavit nechce. „Snažím se tu dobu vytěsnit z paměti. Žiju jinak,“ uvedl.
Dědic, který podle žalobce ovlivnil tři zakázky nemocnice a další tři Dopravního podniku Ostrava, za což měl přijmout na úplatcích přes 30 milionů korun, vinu od začátku popírá. Stejně tak dalších sedm lidí obžalovaných společně s ním.
Dědic: Proces skončí mým očištěním
Ještě předtím, než včera začal mluvit první svědek, využil hlavní obžalovaný svého práva a přečetl vyjádření k průběhu líčení v minulém roce. Dědic se v něm ohradil proti postupu státního zástupce. Zopakoval, že Koupil si obžalobu vykonstruoval, a dodal, že otázkami se snaží zmást svědky i soud.
„Řekl jsem, že žalobce mate svědky, a předložil důkazy, jak a čím je mate. Vše, co vznáší v soudní síni, jsou nesmysly a vykonstruované věci,“ zopakoval později Dědic, podle kterého naopak žalobce zatím nepředložil důkaz o jeho vině. Dědic je přesvědčený, že proces jednou skončí jeho očištěním. A to i přesto, že Vrchní soud v Olomouci zamítl jeho žádost o vrácení zadrženého pasu. „Musím to respektovat. Ale nemám důvod utíkat. Proč taky? Když jsem nutně potřeboval vycestovat služebně do ciziny, požádal jsem a dostal povolení. Jenže je to složitější. Stalo se třeba, že jsem se musel vrátit z hranice se Slovenskem, kam chtěla jet manželka nakupovat. Neuvědomil jsem si, že tam jet nesmím,“ líčí Dědic.
V osvobození věří i další z obžalovaných Roman Gavanda, který dříve jako představitel firmy Martek Medical dodával nemocnici zdravotnický materiál. „Celá obžaloba je bezdůvodná a účelová. Nechám na soudu, ať záležitost posoudí.“
Žalobce Vít Koupil ale trvá na svém: „Obžalovaní mají právo hájit se, jak chtějí. Logicky nemají rádi státního zástupce a v jeho argumentaci vidí konstrukci. Realita je však jiná. Obžaloba je podaná důvodně. O vině, či nevině rozhodne soud.“
