O jeho účelu se ve městě vedly různé teorie. Místní nadšenci, kteří jej před lety navštívili, například na svých webových stránkách spekulovali, že chodba mohla sloužit komunistům jako úniková cesta. V budově Slezské univerzity totiž kdysi sídlil někdejší okresní výbor KSČ.
Komunisté chodbou neutíkali
„To jsou nesmysly, už proto, že chodba vznikla na začátku devadesátých let,“ vyvrací ale ihned mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace (SMVaK) Marek Síbrt. Chodba byla podle něj před více než dvaceti lety vyražena čistě pro vodárenské účely a těm slouží doposud.
Mluvčí společnosti a technik střediska vodovodních sítí nám pak umožňují do míst, kde je jinak nepovolaným vstup zakázán, nahlédnout.
Do tunelu sestupujeme v blízkosti Slezské univerzity. Po žebřících se postupně dostáváme do zhruba desetimetrové hloubky. Tunel před námi je částečně zalit vodou, voda sahá zhruba po kotníky, projít se jím ale dá. Chvílemi si člověk připadá jako v jeskyni, na stěnách totiž vidí působivé krápníky. Chodba je dostatečně vysoká, aby se v ní mohl člověk narovnat, jen místy je třeba se přihrbit. Středem chodby vede potrubí.
Mezitím technik Kamil Stergiadis vysvětluje, kudy chodba, kterou právě procházíme, vede. „Nyní procházíme pod ulicí 17. listopadu na ulici Borovského. Tato část chodby končí u baru Las Vegas, kde se také dá vylézt,“ popisuje. Navazuje úsek mezi zmíněným barem a lékárnou U Slunka, ten ale nebyl řešen ražbou, ale tzv. protlakem. Další tunel pak vede od zmíněné lékárny až k vodojemu nad rájeckým hřbitovem.
Zhruba dva kilometry vodovodního potrubí zásobují karvinské části Ráj a Mizerov. „A to je opravdu hlavní a jediný účel tohoto tunelu,“ podotýká Marek Síbrt.
Ražba probíhala v devadesátých letech
Zvyšující se hladina vody nám zabraňuje v tom, projít celým vyraženým úsekem, nicméně tento netradiční pohled na karvinské podzemí stojí za to a nenaskytne se jen tak někomu.
Kontrolují jej pravidelně zaměstnanci SMVaKu, ale běžný člověk by se zde dostat neměl. Vchody jsou zabezpečeny a hlídány čidly. ,Ani naši zaměstnanci nechodí dolů po jednom. Mohlo by se tam někomu udělat nevolno nebo by se mohli o něco uhodit,“ vysvětluje Stergiadis.
A na organizované prohlídky „karvinského podzemí“ to také nevypadá. „Nejsou tam pro to ideální podmínky. Prostory jsou stísněné, větší počet lidí by se tam špatně pohyboval,“ vysvětlil Marek Síbrt.
Ten podotkl, že chodby od univerzity byly vybudovány hornickým způsobem zřejmě proto, že by se musely jinak rozkopat všechny komunikace. „Je to totiž položeno poměrně hluboko pod zemí,“ dodal Síbrt. Podle pamětníků ražbu prováděla společnost VOKD. Hlavní předák byl můj kámoš, tak jsem měl možnost se podívat dolů,“ zavzpomínal na facebookových stránkách „Karviná žije“ například Vlastimil Kubátko.
