Po ukončení výroby v roce 2003 se Jitka Navrátilová spolupodílela na prohlášení Karnoly kulturní památkou a po zničujícím požáru v prosinci 2017 pomáhala ze spáleniště zachránit vše, co se dalo.
Z popela vlastnoručně vybírala i vzorníky a dezénové knihy textilky. Teď se jimi probírá a třídí je znovu.
„Každý svazek vytáhnu, ometu ohořelé části ze stran a z povrchu a pak vezmu každý list zvlášť a očistím jej. Na každé stránce se dívám, jestli tam nejsou nějaké informace, časové údaje. Většinou byl časový údaj na obale, ale ten je mnohdy zničený a není se čeho chytit,“ popisuje.
Zpracovává dokumenty, jež byly po požáru nejprve zmrazené a teď se do Krnova postupně vracejí z vysoušecí komory Národní knihovny v Praze. Probírá se knihami starými i více než sto let, které obsahují vzorky, vazby a technické údaje látek, jež textilka tehdy vyráběla.
„Součástí archivu byly dezénové knihy od nejstarších z roku 1862 do počátku druhé světové války, a pak novodobější z let 1949 až 2003. Dále výrobní dokumentace, tedy výrobní a kuponové předpisy, příslušné technické karty a obchodní nabídky, i ty ještě předválečné. Navíc materiály z textilní školy od sešitů vazeb až po kresby koberců a také sbírky módních trendů, předválečné i poválečné,“ líčí obsah archivu textilky žena, která veškeré vybavení dezinatury dokumentovala pro její zapsání do seznamu památek.
V součtu jde o více než tři tisíce svazků, z toho přes 700 z takzvaného starého archivu, tedy z doby před druhou světovou válkou.
Nyní ohořelé torzo archivu musí vytřídit podle stavu, ale také podle jednotlivých ročníků a podle typu písemnosti.
„Mám k ruce svůj původní podrobný plán, kde se co v dezinatuře nacházelo, stroje i dokumentace. Podle něj jsme po požáru na spáleništi balili ohořelé svazky a označovali je. Po sušení však některé balíky nejsou popsané,“ vysvětluje.
Jitka Navrátilová je jediná, která materiály díky předchozím zkušenostem umí zkompletovat. Tvoří jejich podrobné seznamy a svazky připravuje pro fotodokumentaci.
Ve dvou vyčleněných místnostech pracuje v plášti, rukavicích a s respirátorem na obličeji. Prach a popílek odsává speciální vzduchotechnika.
„I přesto mívám za dvě hodiny respirátor úplně černý. Většinou se svazky probírám dvě až čtyři hodiny, déle to není možné,“ konstatuje Navrátilová.
22. prosince 2017 |
Zpracovává první dvě várky vysušených dokumentů. Přiznává, že práce je pro ni náročná i psychicky. Dílna vzorkovny byla léta nedílnou součástí jejího života.
„Srdce mě bolí, když to vidím. Chci co nejvíc pomoci se záchranou. To, co tady zrovna mám, má být to nejzachovalejší. S obavami čekám, co přijde v dalších krabicích. Nikdy jsem neměla příležitost projít si všech 780 svazků starého archivu list po listu, teď je list po listu probírám,“ uvádí.
Zachráněné vzorníky by měly být uložené zpátky v Karnole, počítá se i s restaurováním vybraných svazků. Krnov sice upustil od původního projektu na vznik textilního muzea a vzdal se příslušné evropské dotace, ale s opravou budovy a vznikem muzea dál počítá.
„Město nyní začne hledat jiné možnosti oživení této národní kulturní památky. Prostorově skromnější verze muzea je jednou z nich,“ uvádí mluvčí radnice Dita Círová.
Podle vedoucí Městského muzea Ľubice Mezerové by se nová expozice muzea vázala přímo ke Krnovu. „Krnov potřebuje muzeum, ale ne v takové formě, v jaké je navrženo v projektu. Máme přes dvacet tisíc krnovských sbírkových předmětů a muzejní budova s konzervátorskou dílnou nám chybí,“ říká.
Zrestaurování čeká i textilní stroje, právě vznikají restaurátorské záměry. Časově odhadnout, kdy bude hotovo, v tuto chvíli není možné. První investice do areálu Karnoly ale město plánuje už letos, jde především o záchranné práce.
