Vystavovatelům se i díky záštitě kardinála Duky podařilo získat řadu cenných...

Vystavovatelům se i díky záštitě kardinála Duky podařilo získat řadu cenných osobních předmětů Františka Tomáška. Kardinál Dominik Duka se zúčastnil i slavnostního zahájení výstavy. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Muž, který si tykal s papežem. Ve Studénce si připomínají kardinála Tomáška

  • 4
Pouze se dvěma lidmi si tykal někdejší papež Jan Pavel II. Jedním z nich byl i rodák ze Studénky, český kardinál František Tomášek. Muž, kterému projevovali úctu prezidenti světových velmocí, se zapsal do dějin především svým působením ve funkci kardinála a pražského arcibiskupa v nelehkých dobách normalizace, kdy si přes veškeré ústrky i nebezpečí dokázal zachovat konzistentní morální postoj.

Studénka si nyní připomíná 120 let od narození této osobnosti velkolepě pojatou výstavou.

František Tomášek se narodil 30. června 1899 v rodině místního nadučitele. „Jeho otec ale umřel, když bylo Františkovi sedm let. Maminka zůstala s šesti dětmi sama. Poté, co odešel nejstarší z bratrů do Olomouce na gymnázium, se tam s ostatními dětmi přestěhovala i ona,“ připomíná Hana Maiwalderová, ředitelka SAK Studénka, která za vznikem výstavy stojí.

Ve Studénce František Tomášek strávil prvních jedenáct let svého života. „Máme zde zachovány i třídní knihy, kde je zaznamenán jeho prospěch,“ uvádí Maiwalderová.

Před válečnou frontou jej zachránila tuberkulóza

Dobu první světové války už strávil Tomášek v Olomouci. Byl odveden, na frontu ale kvůli svému zdravotnímu stavu odvelen nebyl, měl totiž tuberkulózu.

Po válce se rozhodl vstoupit do kněžského semináře a na studia teologie a v roce 1922 byl po úspěšném studiu vysvěcen na kněze. „Svou první mši sloužil ve farním kostele v rodné Studénce,“ podotýká Maiwalderová.

V předválečném období působil Tomášek jako učitel náboženství v Olomouci a poté v Kelči u Hranic. Kvůli pověsti skvělého katechety jej v roce 1934 vyzval profesorský sbor olomoucké teologické fakulty, aby na ní přednášel místo odchozího profesora Václava Kubíčka. Po potřebném studiu se v roce 1938 stal doktorem teologie.

Ve složité poúnorové době byl papežem Piem XII. jmenován pomocným biskupem pro Olomouc a následně byl neveřejně vysvěcen na biskupa.

V roce 1951 byl bez soudu poslán do internačního tábora v klášteře v Želivě, kde strávil celkem tři roky. Po propuštění se stal administrátorem farnosti Moravská Huzová, kde byl až do roku 1965. „Dodnes se tam nacházejí pamětníci, kteří na Tomáška vzpomínají s velkou láskou jako na člověka, za kterým mohli kdykoliv přijít a který s nimi zůstal v blízkém kontaktu i poté, co se stal kardinálem,“ popisuje Maiwalderová.

„Zakázaný“ biskup na koncilu

Když v roce 1962 uspořádal papež Jan XXIII. vatikánský koncil, pozval na něj všechny biskupy, i ty ze zemí socialistického bloku. Československo chtělo projevit dobrou vůli a vyslalo právě Františka Tomáška, který paradoxně doma neměl oficiální souhlas k vykonávání biskupské činnosti. „I když byl na koncilu pro ostatní zcela neznámý, vystupoval velmi aktivně a jeho příspěvky vzbudily značný ohlas,“ líčí Maiwalderová. 

Ještě v průběhu koncilu se František Tomášek stal administrátorem pražské arcidiecéze a v roce 1977 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem a arcibiskupem pražským. Za svého působení v této funkci se stále hlasitěji ozýval proti komunistickému útlaku a pronásledování církví a věřících a stal se jedním ze symbolů protikomunistického odporu.

„O jeho morálních postojích nám vyprávěl i kardinál Dominik Duka, který se s Tomáškem osobně znal. Byl to člověk, který nikdy nerezignoval a nešel pod svou morálku, i když to neměl jednoduché. Byl neustále odposloucháván a sledován. Musel být kvůli tomu pořád ve střehu, doma musel důležité dokumenty kvůli prohlídkám schovávat, musel se hlídat, co kdy může říct,“ popisuje Maiwalderová.

I přesto si podle ní dokázal Tomášek udržet kontakt s běžnými lidmi. „Kdo mu poslal dopis, tomu odpověděl, neměl na to žádnou agendu, vše psal sám,“ říká.

„Jméno Tomášek nám všude otevíralo dveře“

Když před třemi měsíci začali ve Studénce s přípravou výstavy na počest 120 let od narození kardinála Františka Tomáška, vůbec netušili, jak velkolepou expozici se jim podaří sestavit. „Naše původní představa byla, že tam bude pár informačních panelů doplněných fotografiemi a několika osobními předměty. Nejsme totiž profesionální muzejní instituce. Nakonec zde ale máme zapůjčené věci z depozitáře pražského arcibiskupství s obrovskou historickou hodnotou,“ popisuje vedoucí SAK Studénka Hana Maiwalderová. 

„Jméno Františka Tomáška nám totiž otevíralo všude dveře. Lidé nám s důvěrou půjčovali předměty a pomáhali, ať to bylo na jeho někdejší farnosti, na olomouckém arcibiskupství, v ostravsko-opavské diecézi, nebo v Praze. Pak nám poradili, že ještě lépe by to šlo, kdyby oficiální záštitu nad výstavou převzal kardinál Dominik Duka. I on byl velmi vstřícný. Stačily dva dny a záštitu jsme měli oficiálně potvrzenou,“ popisuje Maiwalderová.