Vedení trubek do vzdálenějších částí v podhorských oblastech s roztroušenou zástavbou se totiž nevyplatí. Lidé tak musí využívat žumpy, jejichž vývoz je však drahý, a tak raději porušují zákon a vypouštějí jejich obsah na pole. Nadějí pro tyto lokality jsou domácí čističky.
Za vypuštění na pole, zahradu, do lesa, nebo dokonce přímo do vodního toku hrozí pokuta až 20 tisíc korun.
„Každý se musí příslušnému vodoprávnímu úřadu prokázat potvrzením, jak odpadní vodu likviduje,“ sdělil Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.
S pořízením domácích čističek mohou pomáhat i obce. Například Dolní Lomná na Frýdecko-Místecku se stala vzorovým projektem pro celou republiku. Obec začala pomáhat s pořízením čističek pro jednotlivé domy.
Podle místostarosty Dolní Lomné Miroslava Stefka je v současné době už hotová zhruba polovina domácích čističek.
Vyvážení žump se prodraží
„Ohlasy jsou pozitivní. Už se od nás inspirovali a domácí čističky chystají například v Horní Lomné, Vělopolí a Ropici,“ konstatoval Stefek.
Nevýhodou domácích čističek ale je jak jejich cena, tak složitá příprava. „Kanalizace je v některých lokalitách neřešitelný problém. O domácích čističkách jsme taky uvažovali, ale odrazuje nás náročnost vyřízení tohoto projektu,“ řekl starosta Hrádku Robert Borski. „Chystáme odkanalizování centrální části vesnice. Připojovat se chceme na přivaděč z Bystřice, ale jejich čistička už je kapacitně přetížená. Musíme tedy čekat, až vyřeší zvýšení kapacity.“
Drahé je ale i samotné vyvážení žump. „Naše rodina si nechává vyvézt osmikubíkovou žumpu několikrát ročně, přičemž za jedno vyčerpání platíme přes dva tisíce korun,“ řekl Borski.
Kontroly porušování zákona ale nejsou příliš časté. „Není v našich silách prověřovat 22 tisíc obyvatel Jablunkovska,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí v Jablunkově Jiří Vavřač. „Pokud by chtěl stát zintenzivnit kontroly, musel by k tomu poskytnout prostředky. Na druhou stranu obce mohou hlídat nakládání s odpadními vodami i samy.“
Výhodnější ceny, když se sousedi domluví
Přístup majitelů žump se ale postupně zlepšuje. „V poslední době zájem o tuto službu stoupá. Dříve vyjelo naše auto maximálně dvakrát týdně, teď je v provozu denně a ani to nestačí,“ poznamenal Stanislav Chládek, jednatel firmy Nehlsen, která se svozem odpadů zabývá.
A na zvýšený zájem reagují i další firmy. Například Severomoravské vodovody a kanalizace nabízí možnost výhodnější ceny v případě, že se sousedi domluví a cisternu zaplní.
„Oslovili jsme s touto nabídkou lidi v beskydských obcích, ohlas je zatím velký,“ řekl mluvčí SmVaK Marek Síbrt.
Podle ministerstva životního prostředí je kraj mírně pod celorepublikovým průměrem. „Napojenost obyvatel na kanalizaci činí 83,1 procenta, průměr v ČR je 85,5 procenta,“ přiblížil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Problémem je rozptýlená zástavba
Převážná část měst a obcí kraje o velikosti nad dva tisíce obyvatel přitom má v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizaci vedoucí do čističky. Tak jak to před časem požadovala a zároveň dotovala Evropská unie.
„Dohromady je v kraji přes 150 komunálních čistíren,“ řekla Mirka Chlebounová, mluvčí krajského úřadu. „Problémem je pouze značně rozptýlená zástavba, kde není technicky ani ekonomicky možné zajistit napojení všech nemovitostí na kanalizaci.“
Podle Bílého je roztroušená zástavba podobná té slezské i v jiných částech republiky.
„Týká se to zejména horských a podhorských oblastí. V takových místech nikdy nebude napojenost na kanalizaci sto procent, protože tato řešení by nebyla efektivní,“ dodal Vojtěch Bílý.
