Na Karvinsku v kalištích leží pět až sedm milionů tun kalů. Jejich využití pro výrobu plynu by řešilo hned dva problémy najednou: pomůže životnímu prostředí v regionu a zmírní očekávané energetické obtíže po ukončení těžby černého uhlí.
„Vše je sice na samotném začátku, ale zatím tato možnost vypadá slibně,“ uvedl krajský náměstek pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka.
Kaly, lidově nazývané šlam, jsou uhelným prachem, který v minulosti nedokázali těžaři využít. Ukládaly se do kališť a byly velmi levným i oblíbeným palivem domácností. Jenže při jeho nedokonalém spalování vznikají karcinogenní látky, proto je už v domácích kotlích zakázaný.
OKD nyní kaly z kališť těží pomocí vodního bagru a prodávají teplárnám, které ho při mnohem kvalitnějším spalování přimíchávají k energetickému uhlí. „Využívá se v teplárnách v Karviné, v Dětmarovicích a v ostravských Třebovicích. Jenže v letech 2026 až 2028 končí životnost tamních uhelných kotlů,“ popsal budoucí problém náměstek Unucka.
Poté se kaly mohou nechat v kalištích nebo odvážet do Polska ke spalování. „První varianta je nemyslitelná, protože by hrozilo prosakování. Druhá možnost je špatně z toho důvodu, že by tak energii z našich kalů využívali v zahraničí,“ odmítl krajský náměstek.
Přeměna je možná, ukázaly testy
Rodí se proto třetí možnost: depolymerizace kalů na plyn. Na depolymerizačních linkách se obvykle likvidují plasty, přičemž vzniká pyrolyzní plyn podobný zemnímu plynu. A údajně je totéž možné i s kaly.
„Ve spolupráci s firmou, která má depolymerizační linku na jižní Moravě, se už tato možnost testovala. Dobrou zprávou je, že už víme, že tato přeměna je možná. Na druhé straně se zatím zkoušelo velmi málo na to, abychom řekli, kolik toho plynu bude,“ nastínil Unucka výsledky.
Většina kališť na Karvinsku patří OKD. „Mohu potvrdit, že s krajským úřadem na tomto projektu spolupracujeme, ale konkrétní řešení se v současné době diskutuje,“ sdělila mluvčí těžařské společnosti Naďa Chattová.
Jak uvedl Jindřich Šavel z firmy Technokomplex Czech, linka by mohla zpracovat až 48 tun kalů denně. „Při předpokládané výhřevnosti by to mohlo být okolo dvaceti tisíc metrů krychlových plynů denně,“ odhadl Šavel pro Český rozhlas.
Linka má příští rok vzniknout v Dole Darkov
V ideálním případě by to podle krajského náměstka Unucky znamenalo pokrytí třetiny potřeb průmyslu v kraji. „A to určitě není zanedbatelné množství,“ poznamenal.
Kvůli zjištění výtěžnosti je zapotřebí postavit upravenou linku v regionu, počítá se například s areálem bývalého Dolu Darkov.
„A podle výsledků třeba ročního testování se rozhodnout, jestli a jak pokračovat. Linku bychom chtěli mít v kraji za rok, tedy v zimě 2023,“ zakončil Unucka s tím, že případná velkoobjemová přeměna kalů na plyn by v ideálním případě začala někdy v roce 2026, tedy poté, co se v posledním činném Dole ČSM přestane těžit uhlí.
Radovan Kukutsch ze specializovaného webu zdarbuh.cz uvedl, že o tomto projektu se toho zatím ví velmi málo. „Proto bych byl na pozoru, kolik to vše bude stát a zda je to opravdu reálné,“ upozornil.
