Ještě předtím však koncem listopadu Horák uspořádal kabaretní nájezd do pražského klubu Celetná.
Kabaretů v Ostravě existuje vícero. Jaký máte formát?
Snažíme se zaujmout v žánrově širokém spektru výstupů, takže od stand-up, tance, zpěvu přes hry na hudební nástroje, pantomimy, kouzlení až třeba po slam poetry. Zkrátka ať si každý divák přijde na své. Na posledním večeru jsme například měli mistryni světa v pole dance, mistra republiky ve slam poetry za rok 2017, trio violoncellistů a hudební kapelu hrající ska.
Jak to celé s Hrdobci začalo?
Ze začátku jsme točili videa, která vyplývala z našich životů. Po zhlédnutí pořadu Možná přijde i kouzelník, protože mými vzory jsou Oldřich Kaiser a Jiří Lábus anebo Šimek s Grossmannem, jsme se s kamarádem Matějem Vašíčkem rozhodli uspořádat autentický kabaret. První díl se konal zhruba před pěti lety ve Staré aréně. Kromě nás dvou vystupovalo až pět vystupujících. Pokud možno s rozmanitými formáty, od tance přes hudbu až po mluvené slovo.
Máte nějaké specifikum?
Třeba to, že se zaměřujeme na regionální patriotismus. Jsme rádi, když je u nás větší část umělců spjatá s krajem. A také tím, že nabízíme něco, co jinde lidé neuvidí, třeba teď to byla Alžběta Moravcová, akrobatka na závěsných kruzích, což se v Parníku nedalo až tak předvést, proto nabídla jinou disciplínu – chair dance, tedy tanec na židli, což si myslím spousta lidí viděla prvně. Plánujeme spolupráci s dalšími artisty ze společnosti Cirkus trochu jinak. Chceme je takto i uvést do širšího povědomí, protože si myslím, že jsou to velmi zajímavé projekty a strašně šikovní lidé.
Proč si zakládáte na tom, aby to byli povětšinou lidé právě z kraje?
Protože je opravdu s podivem, kolik šikovných lidí odtud pochází, přičemž se o nich bohužel mnohdy neví, tak jak by mělo, a myslím si, že je to obrovská škoda.
Začínali jste ve Staré aréně, nyní se dokonce chystáte vyprodat Dům kultury Akord v Zábřehu. Není to na kabaret troufalé?
Z kapacitních důvodů jsme se museli přesunout do větších prostor. Druhého listopadu jsme měli dvanáctý díl a opět bylo vyprodáno, stejně jako na předchozí díly. Dokonce s dvouapůlměsíčním předstihem, i když jsme dopředu nezveřejnili ani jednoho hosta. Vnímám to jako takovou malou výhru, jelikož jsme vždy chtěli tvořit kvalitně, nejen sázet na kvantitu. Podvědomě jsme vždy toužili po tom, že když se řekne kabaret Hrdobci, lidé si automaticky začnou kupovat lístky s vědomím, že jde o záruku kvalitní zábavy.
Takže dnes už je to jistá značka, které šéfujete v jedné osobě?
Nebylo tomu tak vždy. Zpočátku jsme byli tandem, kamarád Matěj Vašíček se ale nyní věnuje hudbě, takže Hrdobci se stali one man show. Na jednu stránku je to výhodné, ale také náročné. Zvláště to působí vtipně, když někde Hrdobce prezentuju. Ale nejsem na to až tak docela sám, v Parníku mi třeba asistuje kamarád, který má za úkol například pouštět prezentaci. Sám bych to úplně nezvládl.
Příští rok budete na scéně pět let, jak to oslavíte?
S dvěma kamarády, kteří mi věří, jsme se rozhodli udělat slavnostní díl v ještě větších prostorách, v Kulturním domě Akord, kde se kabaret uskuteční 28. března. Myslím, že se nám podařilo sehnat velice kvalitní obsazení, třeba s boxerem zpěvákem, s Terezií Kovalovou, která pochází z Ostravy, za což jsem strašně rád. I když jste odtud, tak pokud si jdete za svým cílem, můžete dokázat ledacos. Dále vystoupí náš stálý spolupracovník, hudebník Michal Horák, pravidelně u nás hostují členové slam poetry, tentokrát to bude mistryně republiky Karin.
Webové stránky Hrdobců |
Proč vystupujete jen dvakrát do roka?
Je fakt, že to není moc často. Obdivuji třeba místní kabaret Zajíc v pytli, který je uváděn každý měsíc. Ovšem vlastní příprava Hrdobců je náročnější a nerad bych slevil z nastavené kvality. Ideální by bylo hrát třikrát až čtyřikrát za rok.
Ale hrajete přece i v Praze.
Ano, v Praze pracuji, už tam nějakou dobu působím jako číšník. Vydělávám si tak na provoz kabaretu. Je pravdou, že když udělám kabaret třeba v Parníku, tak tady lidé přijdou snadněji než v Praze. Rád bych Hrdobce prosadil také tam.
Máte možnost nacházet inspiraci přímo i ve své práci číšníka?
Ano, přiznám, že v ní inspiraci nacházím docela často, zejména pro povídky. Námětů je opravdu hodně, třeba je někdy vydám. Ke kabaretu jsem vždy tíhl, i když mi velice dlouho trvalo, než jsem se k něčemu odhodlal. Takže jsem nejdříve vystudoval hotelnictví, pak vysokou a tady jsem si říkal, že je nejvyšší čas. Zkoušky na DAMU mi ale ještě nevyšly.
A proč mají Hrdobci ve svém logu brouka hovnivála?
To je jednoduché, protože válíme. A pak, tvůrčí skupina Hrdobci je totiž ta, která nikdy nepřestává válet.
Jaký typ humoru preferujete?
Inteligentní, aniž by bylo nutno používat sprostá slova. Když Sylvester Stallone mluví ve filmu Rocky IV s Adrianou o tom, že nemůže porazit Draga, my jsme na to vytvořili parafrázi, v níž mi partnerka vysvětluje, že nemůžu vyprodat Parník, a já jí uváděl důvody, že to půjde.
Pracujete i s jedním jménem, rovněž logem na tričkách – Terko! O co jde?
To je zatím tajemství, ale slibuji, že bude na příštím díle Hrdobců odhaleno. Už teď však mohu slíbit, že všechny Terky mají u nás stále vstup zdarma, i do Akordu.
Jedno z triček Hrdobců prý vlastní i váš vzor Oldřich Kaiser?
Ano, je to tak. Potkal jsem se s ním osobně a povedlo se mi jej nějak přesvědčit, ať se na mě podívá po herecké stránce. Ukazoval jsem mu divadelní monolog, který mi zadal, přitom nemám prostředky, abych jej třeba mohl oslovit po finanční stránce. Byl by to můj sen, aby Oldřich Kaiser vystoupil v mém kabaretu. Zatím jsem o tom napsal aspoň povídku.
