Na rozdíl od jiného novojičínského válečného letce Jaroslava Hlaďa (1913 – 1990) jsou Vavříkovy osudy takřka zapomenuty. „Byl to velmi usměvavý a veselý chlapík, který nás udivoval svými historkami,“ popisuje někdejší velkou osobnost historik Muzea Novojičínska Radek Polách.
Potkávali se v klubu plastikových modelářů a na některé Vavříkovy vzpomínky Polách nezapomněl dodnes.
Pilot Britského královského letectva Josef Vavřík
„Například když popisoval okolnosti smrti našeho leteckého esa v bitvě o Británii Josefa Františka,“ poznamenal historik, který zmínil i to, že Vavřík měl v 80. letech, tedy ještě za socialismu, několik přednášek. „Ale jen pro uzavřenou společnost, veřejně to nešlo.“
Vavřík se ve Straníku narodil 27. dubna 1919. Po obsazení československého pohraničí nacisty uprchl do Francie, kde se přidal nejprve k cizinecké legii, ale poté ve Velké Británii vstoupil do RAF.
Tam začínal jako zbrojíř v československé 312. stíhací peruti. Pak se v roce 1943 přihlásil do pilotního výcviku. „Ten prodělal nejen v Británii, ale také v Kanadě,“ připomněl Polách.
Vavřík se nakonec stal pilotem seržantem a mnohokrát ve svém stroji doprovázel spojenecké bombardéry, které ochraňoval před nálety německých stíhaček.
Dělník a plukovník
Po vítězné válce se v srpnu 1945 vrátil domů a sloužil u letecké divize v Českých Budějovicích. Ale po roce 1948 byl jako takřka všichni letci bojující v RAF z armády propuštěn, naštěstí na rozdíl od mnoha jiných mu komunisté neusilovali o život.
Přesto mohl pracovat většinou jen na nekvalifikovaných dělnických pozicích, a to v novojičínské kloboučnické továrně Tonak a poté v dopravním podniku ČSAD.
„Po roce 1989 mu byla udělena vysoká armádní hodnost plukovníka,“ zdůraznil novojičínský historik. „Takoví lidé si současnou poctu určitě zaslouží,“ doplnil.
Vavřík zemřel 12. července 1995 v Ostravě ve věku 76 let.
