„V příštích dvou letech to bude stát 4,4 miliony korun. Na základě nejnižší cenové nabídky vyhrála zakázku městská společnost OZO Ostrava, která zbytky jídla odveze buď do bioplynové stanice, nebo k fermentaci. Odpad z jídelen tak neskončí na skládce, ale poslouží k výrobě bioplynu či hnojiva,“ líčí náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
„Není to škoda? Ještě před pár lety, když jsme doma chovali prasata a sestra pracovala v podnikové jídelně, zbytky jídla byly pro naše zvířata vítaným přilepšením a my ušetřili,“ kroutí hlavou nad chystanou novinkou obyvatel města Josef Kratochvíl.
„Určitě by se i dnes našli zájemci ochotní si zbytky ze školních jídelen odvážet na vlastní náklady. Město by tak ušetřilo miliony za jejich svoz a likvidaci,“ míní muž.
Podle Šebestové ale školy nesmí zbytky jídla nabízet ke zkrmení zvířatům. V úvahu proto nepřichází ani výkrm vlastních vepřů, které by chovaly školy či městská firma.
„Legislativa neumožňuje využít zbytky z jídelen jako potravu pro zvířata. V gastroodpadu se množí patogeny a hrozí nákaza. Proto musíme vše zlikvidovat jiným, legálním způsobem,“ říká náměstkyně.
Ostrava už si ekologickou likvidaci zbytků jídla vyzkoušela loni v pilotním projektu, který zahrnoval pravidelný svoz z 22 školských zařízení v Porubě. Zjistila, že na skládce by jinak skončilo asi 185 tun zbytků.
„Odhadujeme proto, že množství zbytků jídla ze všech našich škol, které v příštích dvou letech neskončí na skládce, se vyšplhá až na 650 tun,“ říká Šebestová.
 |
