Hezčí pláže, nové atrakce i služby, víc pracovních příležitostí a hlavně lepší protipovodňovou ochranu lidí žijících v okolí oblíbené hlučínské štěrkovny. To vše slibuje projekt za téměř miliardu korun, který se teď město Hlučín snaží prosadit mezi priority vlády.
„Projektovou dokumentaci připravovali naši předchůdci od roku 2010. Stála čtyřicet milionů korun. Platilo ji ministerstvo průmyslu a obchodu, kterému jsme ji odevzdali letos v květnu. Po kontrole putovala na ministerstvo financí,“ říká starosta Hlučína Pavel Paschek (Občané pro Hlučín).
Netají, že s projektem oficiálně nazvaným Sanace, rekultivace a revitalizace území po těžbě štěrkopísku u Hlučína od té doby postupně seznamuje jednotlivé členy vlády. Jeho cíl je zřejmý: snaží se je přesvědčit, aby na proměnu hlučínského jezera uvolnili státní peníze.
Starosta: Oprava je nutná hlavně kvůli hrozícím záplavám
„Ministři, se kterými jsme již mluvili, byli překvapení, že máme k dispozici hotový projekt takového rozsahu včetně platných územních rozhodnutí. A zdá se, že jsou mu nakloněni. I proto věříme, že na podzim, až bude vláda aktualizovat seznam svých priorit na léta 2016 a 2017, zařadí naši štěrkovnu mezi ně,“ říká starosta Hlučína, podle kterého by práce mohly začít za dva roky.
Stavební úpravy za zhruba 800 milionů korun bez DPH, tedy za téměř miliardu korun i s daní, potrvají tři a půl roku. Po tu dobu tam najde každý rok práci kolem 200 lidí, po skončení oprav by mělo vzniknout přímo u vody kolem 50 stálých a 60 sezonních pracovních míst.
Výběrové řízení na dodavatele stavebních prací by mělo vypisovat a faktury hradit ministerstvo financí. Pokud to schválí vláda.
Těžba štěrkopísku v Hlučíně na konci 70. let v místech, kde je nyní jezero.
Osmdesátá léta minulého století. Těžba písku končí, historie jezera začíná.
Radní Hlučína tvrdí, že oprava jezera je už nezbytná - především kvůli povodním. Konkrétně kvůli hrozbě protržení hrází, které jsou už dlouho v havarijním stavu.
„Při povodních v roce 1997 se hráz protrhla ve dvou místech. Teď je opět nestabilní a hrozí nebezpečí, že se protrhne v daleko větší míře. Pak by Děhylov, Třebovice, ale následně i Ostrava a Bohumín byly zaplaveny přílivovou vlnou,“ vysvětluje starosta Paschek.
Kvůli nebezpečí povodní je nejbližší okolí jezera záplavovým územím a platí tam stavební uzávěra.
„To je důvod, proč nemůžeme rozvíjet turistický ruch. Nesmíme totiž na břehu jezera stavět nic nového, jen mobilní prvky, třeba prodejní stánky nebo mobilní hřiště,“ říká ředitel Sportovně rekreačního areálu Petr Breitkopf. „Přitom tu zájemci chtějí stavět penzion nebo budovat různé vodní atrakce,“ dodal.
