Nejraději by si je vzala všechny, jenže ostatním by nezůstalo vůbec nic.
Každá strojírenská firma na Opavsku potřebuje techniky a téměř každá jich hledá desítky, jenže z opavské průmyslovky jich letos vyjde jenom třicet. Firem je přitom jedenadvacet a ve strojařině zaměstnávají pět tisíc lidí.
„Jedna třída strojařů, to je strašně málo. Hledáme kontrolory, mistry výroby, programátory, obsluhu obráběcích strojů, konstruktéry a technology a potřebujeme je co nejdříve,“ řekl třeba ředitel firmy Prestar Opava Aleš Klapetek.
Opavská průmyslovka tvrdí, že dělá, co může. „Agitujeme, kde se dá, chodíme do základních i mateřských škol, děláme ze sebe doslova blbce, protože strojařů je málo a strojírenských firem mraky, jenže lidi si neuvědomují, že i špatný strojař dnes dostane práci,“ upozornil ředitel Střední průmyslové a umělecké školy Opava Vítězslav Doleží.
Žádné zametání, studenti ve firmách dostanou úkoly
Zástupci strojírenských firem proto znovu řešili, jak by přiměli děti, aby šly na techniku.
Už před dvěma lety nakoupili stavebnice Merkur a Seva a darovali je školkám. Děti z nich staví domy, ulice, auta, lodě, učí se technicky myslet (více zde). Nově budou firmy školit učitele, protože jejich představy o praxi jsou prý mnohdy zcela zcestné, a žáci středních škol a učilišť k nim budou chodit na delší praxe.
„Žáci z opavské průmyslovky k nám budou chodit na měsíc, ve firmě jim zadáme práci, kterou musejí splnit a nakonec si ji i obhájit,“ uvedla personální ředitelka firmy Ostroj Dagmar Stloukalová. Společnost hledá asi dvacet lidí, pozice jsou vhodné hlavně pro středoškoláky. „Dříve jsme ty žáky nechali nanejvýš někde zametat, ale to skončilo. Naučí se pracovat,“ řekl Klapetek.
Zodpovědnost, disciplína, řád. To vše mnohým mladým schází
Hlavně z učilišť přicházejí žáci, kterým chybí základní pracovní návyky. „Někteří si troufnou nepřijít druhý den do práce, to je zcela běžné. Nemají zodpovědnost, nevědí, co je řád, pravidelnost. Ale není se co divit. Na gymnázia se dostanou ti nejlepší, na technické školy jde slabší průměr,“ zmínil Klapetek.
Na opavskou průmyslovku se letos přihlásilo devadesát dětí, což bylo o dvacet víc než loni. Škola přesto mohla otevřít jen jednu třídu strojařů. „Pokud je obor požadovaný, ředitel může otevřít dvě třídy strojařů a jednu třídu uměleckou, záleží jen na něm, ale já vám garantuju, že v té druhé třídě bude mít čtyřkaře a že stavební a strojírenské učiliště v Opavě nebude mít vůbec žádné učně,“ řekl vedoucí odboru školství krajského úřadu Libor Lenčo.
Právě na krajský úřad se firmy obracely s tím, aby opavské průmyslovce povolil otevřít víc než jen tři třídy v roce. „Aby se přidávala další třída, to prostě není možné. Takový systém by byl neufinancovatelný. Jestli do budoucna populace naroste o třicet procent, tak můžeme otevřít i čtvrtou třídu,“ doplnil Lenčo.
Kvalita absolventů stále klesá
Také personální ředitelka Brano Group Miloslava Večerková míní, že jedna třída strojařů v Opavě je zcela nedostatečná. Ba co víc – technici neumějí, co by měli.
„Chybí jim pracovní zkušenosti, neumějí anglicky, to ale není všechno. Oni nemají třeba ani základy strojírenství, to je katastrofa. Celkově je vidět pokles úrovně znalostí absolventů škol. Technické školy berou lidi, kteří by se tam nedostali, univerzity přijímají uchazeče o studium bez zkoušek. Výsledkem je, že absolvují lidi, kteří by možná absolvovat neměli,“ zmínila Večerková.
Pohovorem s majitelem firmy prý projde málokdo. „Neznají základní věci, třeba parametry z diagramu železo–uhlík. Lidi, kteří znají materiál, by to měli vědět. U středoškoláků jde spíš o to, aby uměli měřit, číst výkresy, obsluhovat software. Se středoškoláky máme lepší zkušenost,“ dodala Večerková.
 |
