Úterý 21. září 2021, svátek má Matouš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 21. září 2021 Matouš

Postupné vysušování kraje je dost reálné, podotýká ostravský hydrolog

  18:02
Na jaře odborníci hlásili historické sucho, léto ale propršelo a hladiny vod jsou mnohdy nad dlouhodobým průměrem. Podle vedoucího oddělení hydrologie ostravské pobočky ČHMÚ Jana Unucky ale nemáme vyhráno. Dlouhodobé odhady mluví na rok 2050 a dál pro kraj i o středozemním klimatu. „Hodně záleží, jak ke změnám přistoupíme,“ říká.

„Je důležité, aby se zotavila krajina a její lesní porosty. Pomohla by sněhová pokrývka v zimě a jarní tání,“ říká k současné klimatologické situaci Jan Unucka z Českého hydrometeorologického ústavu. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Máme za sebou poměrně deštivé léto. Lze ještě v kraji mluvit o suchu?
Aktuálně ne. Ale nemůžeme zatím říct, že sucho definitivně skončilo a nemusíme už jej pro letošek řešit. Bude hodně záviset na průběhu září a října. Když budou průměrné, do konce roku se už nemusíme obávat. Pokud by ale málo pršelo a přišly vyšší teploty, tak se může stát, že v nižších polohách by půdní profily mohly být opět sušší. Nicméně vegetační sezona již pomalu končí, výraznější riziko nyní nehrozí.

Stačily uplynulé tři měsíce deště nasytit to, co v krajině chybí za posledních pět let?
Úplně ne. Deště doplnily mělké horizonty podzemních vod a půdní vláhu. Tam, kde pršelo abnormálně a nastřádaly se vyšší úhrny srážek, například v Beskydech, došlo i k nasycení, až zamokření půdy. Ale doplňování podzemních vod je pozvolnější proces a zásoby, které se pět let vyprazdňovaly, dva tři deštivé měsíce nenahradí.

Jak jsou na tom tedy podzemní vody?
Monitorujeme zhruba tři sta objektů podzemních vod – mělké a hlubší vrty a prameny. U mělčích vrtů a u pramenů jsou hladiny a vydatnosti normální, až nadnormální. U hlubších horizontů hodně závisí na geologické struktuře. Jejich doplňování má také setrvačnost. Vliv jarních a letních srážek se projeví ještě v září a říjnu. Očekáváme, že i v těchto hlubších horizontech se zásoby ještě doplní.

Dlouhodobější odhady ale stále počítají s vysycháním krajiny. Byl letošek výjimkou a máme se připravit na další sucho?
Současný trend není jen o rozložení srážek v čase a prostoru, ale i o cirkulaci atmosféry a světového oceánu, mimo jiné pod vlivem severoatlantické a arktické oscilace. Riziko postupného vysušování středoevropského prostoru je dost reálné. Vidíme to částečně už teď. Tam, kde byly kůrovcové holiny, a na dalších exponovaných místech už místy dochází k nevratným změnám půdy. Má snížené určité fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, jako když onemocní. Projevuje se to i tím, že hůře přijímá a zadržuje vodu. Jde o pozvolné změny, jež míří až k režimu půdní vláhy a odtoku v řekách typickému pro středozemní oblasti. Jde ale o modelové projekce k roku 2050 a dál.

Jak si tedy kraj představit za třicet let?
Hodně záleží na tom, jak přistoupíme k lesnímu, vodnímu a zemědělskému hospodaření. Pořád se akcentuje mozaikovitost krajiny a existence malých vodních ploch. Myslím, že to je cesta. Když se řekne sucho, tak se většinou bavíme o tom, že vody je méně v řekách či nádržích, ale důležitým hráčem je i struktura krajiny. Pokud budeme mít dostatek míst, kde vodu zadržujeme, krajina jako celek s ní bude lépe hospodařit. Nutná je ale kombinace těchto drobných opatření a velkých vodohospodářských opatření. Není to buď, anebo. Pro zásobování vodou, průmysl a energetiku to bez vodních děl nejde.

Má Moravskoslezský kraj v tomto ohledu co dohánět?
V případě velkých vodních děl a zásobování vodou jsme na tom velmi dobře. Nejen v republikovém měřítku, ale i širším kontextu. Velkou výhodou je možnost vodu převádět mezi jesenickou a beskydskou částí kraje.

Roky se mluví o přehradě v Nových Heřminovech. Je potřeba?
S přehradou v Nových Heřminovech se v plánech rozvoje povodí počítá dlouhodobě. Když se na Moravskoslezský kraj podíváte, na Opavě skutečně přehrada chybí. Řeka je sice méně rozkolísaná než toky v Beskydech, ale povodňová vlna bývá i tady často problematická a obyvatele této části kraje před ní větší vodní dílo nechrání. Roli by bezesporu přehrada hrála i v zadržování vody v suchých obdobích. Přípravy hodně pokročily, u stavby přehrady jsou největší kontroverze při vysídlování, vystěhovávání, a to už proběhlo. Už bych ji dokončil.

Co ta drobná opatření, jak si severní Morava a Slezsko stojí?
Tady máme deficit. Musíme si uvědomit, že krajina před dvěma sty lety byla plná malých obecních rybníků, rybníků pro vodní mlýny, náhonů a řady dalších objektů, které postupně zmizely. V součtu jde o stovky hektarů těchto vodních ploch a stovky kilometrů drobných toků a náhonů. To byly linie pro převody vody a také rezervoáry vody v krajině, stejně jako místa pro zvýšení biodiverzity. Neméně důležité je i vytváření pestrého, druhově a věkově různorodého lesa. A to není vůbec jednoduché.

Proč? Smíšené lesy se už sázejí.
Smrk je v nižších polohách, kam původně nepatří, už přes sto let. Za tu dobu došlo místy ke změnám půdy, dlouhodobý smrkový opad ji změnil. Normální lesní půda středních poloh se v určitém ohledu přesunula na trasu tajgy či horských půd, které zadržují živiny a někdy i vodu odlišným způsobem. Takže to není jen o novém vysazení stromů. Na místech lužních lesů a nejúrodnějších nivních půd je často intenzivně obdělávaná zemědělská půda, změny jsou zde jiné, ale někdy podobně negativní. V nižších a středních polohách probíhaly i intenzivní meliorace pro odvodnění zemědělské půdy. Než se struktura a fungování postižených půd opět změní, uplynou desetiletí či staletí.

Budují se tůně, sázejí smíšené lesy, vznikají adaptační strategie. Začali jsme včas?
Začali jsme pozdě, ale přece. Za boomu vodohospodářské výstavby v 50. a 60. letech minulého století v kraji se vyskytlo jen několik jednoročních epizod sucha. Že přišel suchý rok, se bralo jako anomálie. Říkalo se, že přijdou zase vlhčí, koneckonců to tak i fungovalo. Ale poslední suchá pětiletka ukázala, že se nás ten problém týká poměrně výrazně.

Spousta institucí i odborníků přistoupila na to, že máme co napravovat a musíme vrátit do krajiny přirozený režim. Roční průměry srážek sice vycházejí pořád podobně, ale většina se teď soustředí do letních bouřkových situací, při kterých většinou méně vsakují do půdy a geologického podloží a poměrně rychle odtékají z krajiny. Jde o to, aby i v těchto případech byla krajina připravená. Aby ztlumila povodňovou vlnu a uměla s vodou dál pracovat. Je to o kombinaci velkých vodohospodářských a drobných přírodě blízkých opatření.

Které roky lze přirovnat k suchům z posledních pěti let?
Sucho v letech 1947 a 1954 bylo průběhem hodně podobné. Srážkově podprůměrné a teplotně nadprůměrné jaro vedlo k postupnému prohlubování sucha tak, že v létě byla velká neúroda a nedostatek vody. V roce 2000 došlo v dubnu a květnu ke krátkodobému výkyvu teplot a srážek, který zničil úrodu. Potom přišel rok 2003 opět se scénářem výše zmíněných let.

Dost kritická je kombinace dvou faktorů – nižší sněhová pokrývka v zimě, a tedy nižší odtok za jarního tání, a vysoké teploty vzduchu a málo srážek v počátku vegetační sezony. Krajina se pak nástupem vegetační sezony rychle vyčerpá. Pak přišlo období od roku 2014 po letošek. Až letošní červen a vyšší srážkové úhrny trend zvrátily. Letos na jaře byly hladiny podzemní vody na nejhorší úrovni za celou dobu měření, tedy místy až zhruba sto let zpátky.

Hrozí v příštích letech, že by voda z kohoutků netekla tak samozřejmě jako teď?
Už loni k tomu bylo hodně blízko a připravovala se opatření. Obecně je důležité, aby se zotavila krajina a její lesní porosty. Pomohla by sněhová pokrývka v zimě a jarní tání. Ideálních by bylo pět mírně vlhčích let. Těžko už lze ale mluvit o nějakém návratu k normálu, protože tento normál už neplatí. Proudění vzduchu na severní polokouli se pravděpodobně dostává do režimu, na který jsme nebyli zvyklí. Ať už je to krátkodobý výkyv, nebo dlouhodobý trend, je dobré se na to připravit právě vhodnými opatřeními na zlepšení hospodaření s vodou obyvatel i samotné krajiny.

Parlamentní volby v roce 2021 se konají ve dvou dnech, v pátek 8. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 9. října od 8 do 14 hodin. Ve volbách vybíráme dvě stovky poslanců Sněmovny ve 14 volebních krajích.

Krajští lídři: Lubomír Zaorálek, Leo Luzar, Lubomír Volný, Ivo Vondrák, Tomio Okamura, Jiří Komárek, Zbyněk Stanjura, Lukáš Černohorský

  • Nejčtenější

Devátý mečbol přinesl senzaci. Volejbalisté šokovali olympijské vítěze

Zajíček zablokoval Ngapetha a volejbaloví reprezentanti proměnili devátý mečbol! Na světě byla prvotřídní senzace....

Za žhářský útok s 11 mrtvými přijme obžalovaný doživotí, pokud kývne soud

Pětapadesátiletý Zdeněk Konopka, který podle obžaloby loni v srpnu zapálil byt v 11. poschodí panelového domu v...

Muž našel při stavbě pergoly poklad. Za tisíce grošů dostane půl milionu

Přes dva tisíce pražských grošů z dob Karla IV. a Václava IV. náhodně objevil muž v červnu 2016 na Vítkovsku. Po pěti...

Podívejte se, jak do Česka dorazil poprvé bojový letoun 5. generace

Návštěvníci letošních Dnů NATO v Ostravě budou moci vidět na vlastní oči zatím jediný komerčně dostupný bojový letoun...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sen o semifinále ME se rozplynul. Slovinci nenechali volejbalistům ani set

Čeští volejbalisté si v semifinále mistrovství Evropy nezahrají. Ve čtvrtfinále v Ostravě prohráli se Slovinskem 0:3...

Talent funguje, když se nastartuje v mozku. Odemkněte ho, radí Jan Mühlfeit

Premium Dvaadvacet let pracoval ve firmě Microsoft po boku Billa Gatese. V byznysu se dostal na vrchol, ale také zažil strmý...

„Očkovat sa nechcu, je v tom sajrajt.“ Reportáž z obce, kde odmítají vakcínu

Premium Vyškovec je obec, kde se nejméně lidí z celé země nechalo očkovat proti koronaviru – jen necelých sedmnáct procent. V...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

  • Další z rubriky

Muž našel při stavbě pergoly poklad. Za tisíce grošů dostane půl milionu

Přes dva tisíce pražských grošů z dob Karla IV. a Václava IV. náhodně objevil muž v červnu 2016 na Vítkovsku. Po pěti...

Válku ukážeme víc zážitkově, říká vedoucí památníku v Hrabyni

Poslední týdny zbývají lidem k návštěvě Národního památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku. Pak se na víc než...

Vznik krematoria pro zvířata v Ostravě se přiblížil, nepotřebuje studii EIA

Výrazného ulehčení příprav se dočkali majitelé společnosti Krematorium zvířat Brno, kteří chtějí v mariánskohorské...

Policie už zná totožnost muže, který v Ostravě skočil na jedoucí auto

Díky záznamu z kamery a pomoci veřejnosti zjistili policisté totožnost muže, který koncem srpna v Ostravě-Zábřehu...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Probudila mě bolest nehtů. Od té doby nemohu chodit, říká Alfred Strejček

Už téměř čtyři roky je Alfred Strejček (79) zcela odkázaný na péči druhých. Herci, recitátorovi, moderátorovi a...

Zaměstnanci i OSVČ s více dětmi dostanou od státu daňovou vratku

Díky daňové novele se během letošního roku zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé a další děti. Vyšší daňové zvýhodnění se...

Legíny nejsou kalhoty. Jak je vybírat a nosit, abyste si neuřízla ostudu

Snad v každém dámském šatníku nalezneme alespoň jedny legíny. Kousek tkaniny se totiž stal miláčkem žen. Některé...

Zhubla téměř 50 kilo, teď se zpěvačka Adele pochlubila novou láskou

Během posledních tří let se zpěvačce Adele (33) podařilo zhubnout téměř padesát kilogramů. Britka prožila od rozvodu s...