Hmyz ještě překvapí, říká muž, který propaguje konzumaci cvrčků i červů

  17:55aktualizováno  17:55
Lidé hmyz konzumují prakticky po celém světě. Číňané ho podávají také svým kosmonautům. Mnohdy totiž jen jedna hrst obsahuje výživu na celý den. V Česku dělá jeho osvětu Jan Škraňka z Frýdlantu nad Ostravicí, který objíždí gastrofestivaly, kde ukazuje, jak se připravují a následně také konzumují cvrčci či mouční červi.

„Lidi přitahují netradiční věci. I takové, kterých se štítí a bojí. Při ukázkách mají možnost pozorovat, že hmyz se ještě hýbe nebo syčí, než se začne tepelně upravovat. Jsou zvědaví a hmyz v ten okamžik je pro ně mnohem lákavější než třeba jitrnice nebo klobása,“ přibližuje Škraňka.

Co vás vedlo k myšlence začít s osvětou potraviny, která je pro Čechy hodně exotická?
Nějak na to přišla řeč v hospodě. Bavili jsme se o tom, že hmyz konzumují lidé po celém světě. Kamarád tvrdil, že je to laboratorní superpotravina, ze které se budou dělat tyčinky a bude to jídlo budoucnosti. Druhý den jsme začali hledat informace na internetu a našli jsme čísla, která nás dodnes fascinují. Například jaké má hmyz výživové hodnoty. Navíc historicky patří i k nám do Česka. Až do roku 1950 se u nás celkem běžně jedly dva druhy – cvrčci a chrousti.

Fotogalerie

Základní informace pravděpodobně nestačily k tomu, abyste hned mohli objíždět různé gastronomické festivaly a tam hmyz prezentovat.
Jistě. Následně jsme zhlédli několik videí a byli se podívat i na jedné ukázce v Čechách, abychom viděli, jak se takové pokrmy připravují. Hned jsme si řekli, že je to perfektní a má to budoucnost, ale je třeba to dělat jinak. Pokud tím máme lidi zaujmout, musíme jim to podat zajímavě a tak, aby se u toho bavili.

Jak jste toho dosáhli?
Je třeba říct, že na každého působí hmyz jinak. Spousta lidí si jej se zvědavostí prohlíží, ale přibližuje se jen opatrně. Na jedné akci jsme ale měli paní, která strčila ruku mezi červy. Když po ní lezli, najednou se dostala prakticky do hypnózy, ve které byla asi dvacet minut. I když jsme se s ní snažili mluvit, nehybně stála a nereagovala.

Na jaké způsoby se dá hmyz připravit?
Variant je více. Od začátku se však zaměřujeme na to, abychom upravili recepty, které nesmějí být divoké jako někde z džungle, ale přizpůsobeny Čechům, potažmo Evropanům. Snažíme se vyhnout asijským způsobům. Hlavním kořením je pepř a sůl. Občas přidáme něco pikantního, ale málo. Dále majoránku, česnek a končíme. Hmyz pak podáváme s nějakou přílohou.

Které druhy patří k nejoblíbenějším?
Nejoblíbenější je cvrček, protože se nejvíce propaguje. Následuje moučný červ. Ten je inertní, nemá nožičky, očička, křídla, takže to lidem úplně nevadí a dají se z něj dělat výborné chipsy. Když je dobře vysušíte, nemáte v nich žádný tuk, takže si na nich můžete bez výčitek pochutnat u televize. Takový hmyz můžete přidat klidně i do těsta a to tak nabere na nutriční hodnotě.

Když už jste zmínil nutriční hodnotu, kolik hmyzu musí člověk sníst, aby se pořádně zasytil?
V mnohých případech stačí hrst nějakých brouků či červů a tělo dostane takový přísun bílkovin a energie, jako by dostalo z jiných jídel, která člověk sní za celý den. Lidi fascinuje, když jim řekneme, že hmyz neobsahuje žádné toxiny ani antibiotika. Je mnohem snáze stravitelný. Hodně zajímá lidi z posiloven. Hlavně červi totiž obsahují látky pomáhající růstu svalů.

To ale určitě závisí i na tom, co hmyz žere, než se dostane na pánev a posléze člověku na talíř. Odkud jej sháníte?
Pravdou je, že jsme dva roky hledali, kde všude se dá hmyz sehnat. Chovají jej ve starých hospodářských budovách, kde je mnohdy i plíseň. Tlačili jsme tak na farmy, aby hmyz chovaly v čistém prostředí, nejlépe v nějakých přepravkách, abychom věděli, čím byl krmený. Ze všech asi deseti farem jsme si nakonec vyhlédli tři. Jedna je historicky v Třebíči, druhá na severní Moravě, třetí v Jablonci. Bez ohledu na to, jak je to daleko, jsme kolikrát jeli i přes noc do Jablonce, abychom byli další den ráno na akci v Brně s čerstvým hmyzem.

Jak dlouho pak hmyz vydrží?
Logisticky je to hodně náročné, proto je hmyz zatím dost drahý. Důležitá je teplota. Stačí pokles o čtyři až deset stupňů, začne hibernovat nebo chcípne. Třeba cvrčky stačí dát z papírové krabice do plastu, zapaří se a je konec. Když jsme takto jeli do Vídně, tak jsme po příjezdu na místo zjistili, že polovina hmyzu uhynula, protože byla zapařená. Hodně citliví jsou i švábi.

Vy už tedy máte osvědčené zdroje, kde hmyz kupovat. Ale co když si jej bude chtít připravit někdo jiný? Na co by si měl dát hlavně pozor?
Vždycky lidem říkáme, ať se ptají, odkud hmyz pochází, o jaký druh přesně jde, jak je upravovaný a na čem byl vychovaný. Lidé jsou totiž schopní vystartovat do zverimexu a tam nakoupit hmyz v nějakých krabičkách. Takoví cvrčci sežerou všechno, když na to přijde. Když je hmyz dovážený z Polska, může být na psích či kočičích granulích. V nich mohou být i těžké kovy a červ, který je sní, všechno předá.

A existuje zaručený způsob, jak poznat, že hmyzu nic není?
Je to jednoduché. U hmyzu je to přesně naopak než u savců. Ty musíme podle různých směrnic napíchat antibiotiky, naočkovat a to všechno pak sníme. To samé platí o hormonech u kuřat. Pokud byste cokoli z toho aplikovali hmyzu, tak chcípne. Na základě toho poznáme, že zdravý jedinec je jen takový, který se hýbe. Ten neobsahuje nic, čeho bychom se měli bát. Navíc se nedá ani geneticky mutovat. Typickým příkladem je včela. Když jí není úplně dobře, nenapadne ji vlézt do úlu, zůstane před ním. Když je nemocná nějaká kráva, tak se to dozvíme až zpětně na základě nějaké tiskové zprávy, a až pak zjišťujeme, kdo takové maso snědl a jestli se mu nemůže něco stát. U hmyzu je tohle vyloučené.

Jaké máte s hmyzem plány?
Momentálně jsme pořád svázaní legislativou. Do 1. ledna tohoto roku nebyl hmyz uznán za zvíře. Letos je to potravina nového typu, ale nyní čekáme na platnou legislativu, která by říkala: můžete to jíst, můžete to prodávat i chovat. Už je to sice potravina, ale nikdo neví, co s ní má dělat. Ti, kteří vyrábějí třeba tyčinky z hmyzu, vlastně dělají nelegální byznys, byť třeba v Holandsku je hmyz už pět let schválený. Máme tady hmyz z Rakouska, Holandska, a i když by se neměl prodávat, prodává se.

Přitom všude ve světě jej lidé jedí poměrně běžně, že?
Přesně tak. I proto máme nyní jednoho kolegu v Číně, kde má za úkol podívat se na motýly. Jejich larvy jsou tak kvalitní, že je dostávají čínští kosmonauti. Pomocí hmyzu v Číně bojují s revmatismem a dalšími nemocemi. Existují i léčiví mravenci, ale ty je velice těžké koupit a dovézt do Česka. V Praze ale funguje firma, která z nich dělá čokolády. Za rok doveze i tři kila mravenců. Tato čokoláda pomáhá lidem hojit rány po operacích. Hmyz ještě překvapí. Je v něm velká budoucnost.

Autor:
  • Nejčtenější

Bartošák kvůli životosprávě končí v Třinci. Přerušil kariéru a chce se léčit

Angažmá hokejového brankáře Patrika Bartošáka v Třinci zkrachovalo. Účastník posledního světového šampionátu přestoupil...

Takhle to dál nešlo. Bartošák dostal několik šancí, tvrdí kouč Varaďa

Trenér třineckých hokejistů Václav Varaďa v pátek přiznal, že problémy se životosprávou brankáře Patrika Bartošáka...

Policie řeší obří krádež měděného vedení na koridoru, bylo pod napětím

Objemnou krádež elektrického vedení vyšetřují policisté na Novojičínsku. Mezi 31 sloupy zmizely dvě tuny materiálu za...

Růžička na Spartě neuspěl. Kometě náskok nestačil, Třinec i Kladno slaví

Hradecký trenér Vladimír Růžička odjíždí ze Sparty zklamaný, pražský klub v 18. kole hokejové Tipsport extraligy vyhrál...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Trenér Straka je bez práce. Karviná ho kvůli špatným výsledkům odvolala

Po osmi měsících skončil u fotbalistů Karviné kouč František Straka. Vedení klubu ho odvolalo kvůli špatným výsledkům,...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Špičkový výrobek i po letech funguje. Kvůli hloupé chybě je však k ničemu

Snoubení spotřební elektroniky a počítačů provázely porodní bolesti, které jsou z dnešního pohledu absurdní a...

  • Další z rubriky

Ostrava zvažuje, že koupí část akcií vodáren. Opozice chce všechny

Za pět let vyprší koncesní smlouva, kterou Ostrava uzavřela s firmou SUEZ na provozování vodárenské sítě. Opoziční...

Památník veteránů v Ostravě bude později, žádný z návrhů neuspěl

Památník válečných veteránů zřejmě vznikne v parku Čs. letců v Moravské Ostravě až v roce 2021. Posun termínu z...

Kůrovec zcela změnil Bruntálsko, osmdesát procent lesů je pryč

Je téměř za námi, hlásí ke kůrovcové kalamitě správci lesů na Bruntálsku. Ne proto, že by nad broukem zvítězili. Přišli...

Opava opět řeší odprodej Dukelských kasáren, cenu město nestanovilo

Až tři stovky bytů, ale i obchody či plochy pro další služby by měly vzniknout ve střední části Dukelských kasáren v...

Najdete na iDNES.cz