Strach na Jablunkovsku. Vlci tam útočí na stáda ovcí každou noc

Smečka vlků na Jablunkovsku je stále drzejší. Každou noc šelmy napadají stáda chovaných ovcí a mnoho z nich usmrcují. Nikdo netuší, kde vlci zaútočí zítra. Lidé neskrývají, že mají strach.

Na 44 ovcí zardousili od poloviny letošního června vlci na Jablunkovsku a jejich útoky jsou stále častější. Zatímco v květnu a červnu byly intervaly mezi útoky dva až pět dnů, od tohoto pondělí útočí doslova každou noc.

„Vlci v tomto týdnu usmrtili nebo smrtelně zranili v ohradách chovatelů 22 ovcí, což je polovina všech, které od června evidujeme,“ uvedl Aleš Cwik z odboru životního prostředí jablunkovské radnice.

Podle chovatelů je ale počet napadených ovcí mnohem vyšší, protože referát neeviduje kusy, které jim zůstaly ležet potrhané v ohradách a teď je složitě léčí. Podle nich smečka zranila nebo zabila přes 200 ovcí.

Stále častěji proto v obcích zaznívá názor, že toto podle chovatelů nestandardní chování snad ani nemají na svědomí vlci. „Podle mě to není vlk, ale jeho kříženec, nebo vlci, které někdo choval v zajetí a teď je pustil do volné přírody,“ je přesvědčen Stanislav Byrtus, předseda mysliveckého sdružení Potůčky, jenž na smečku v lese už třikrát narazil.

„Viděl jsem tu vlky už v roce 1983, ale ti vypadali jinak. Tuto smečku vede opravdu mohutný kus. Vždy běží v čele, za ním pak v řadě za sebou tři viditelně menší jedinci,“ popisuje.

Vlci se mezi Jablunkovem, Písečnou, Bukovcem nebo Pískem, kde nejčastěji útočí, pohybují většinou za soumraku a v noci. Tehdy také napadají stáda ovcí, v nichž některé ovce jen roztrhají a pouze jeden kus využijí jako potravu.

„U nás zaútočili už dvakrát. Při druhém útoku zabili dva plemenné berany, jejichž ztráta je pro mě jako chovatelku nenahraditelná. Tři kusy pak byly tak potrhané, že jsem je bohužel musela nechat utratit. K dalším čtyřem teď jezdí veterinář,“ počítá ztráty Marcela Bojková z Písku.

Mapa výskytu vlčích teritorií na českém území od května 2022 do dubna 2021.

Vlky podle ní před útokem neodradí ani elektrický ohradník, ani zvukové a světelné efekty, kterými se je chovatelé pokoušejí v noci odehnat. „Kolem ohrady mám zvýšený plot, včetně elektrického ohradníku. Pořídili jsme elektrické sítě a kamarád mi půjčil tři pastevecké psy a stejně na naše stádo smečka zaútočila,“ neskrývá rozladění v hlase Jiří Pivec, který má v Bukovci na 200 ovcí a tento týden přišel o šestnáct z nich.

Další tři teď musí léčit. Zásluhy za tom, že jich vlci nestrhli více, připisuje pasteveckým psům. Byť jsou jen tři, postavili se čtyřem vlkům a dokázali při jejich útoku zaštítit hlavní část stáda od smečky.

Vlci se museli spokojit s kusy, které v tu chvíli nocovaly v dolní části ohrady, poměrně daleko od zbytku stáda. „Nedovedete si představit ten šok, když přijdete k ohradě a na zemi vidíte ovce, z nichž některé doslova bojují o život. A vám nezbývá nic jiného než počítat mrtvé kusy a vyřešit otázku, které z těch, co ještě leží potrhané na zemi, se pokusíte zachránit, a kterým už prostě pomoci není,“ říká Pivec, který na rozdíl od mnohých chovatelů připouští, že jde o vlky, ale rozhodně prý o jedince, jejichž chování je atypické.

Takové útoky lidé už dlouho nepamatují

Podle odborníků jde rozhodně o vlčí smečku. „Tahle smečka jednoznačně vykazuje chování vlků tak, jak ho znám,“ říká Tomáš Krajča z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, který mapuje vlky v této oblasti a řeší problematiku škod, které způsobí. „Výpovědi lidí, kteří smečku viděli, se shodují na tom, že stačilo zakřičet nebo způsobit jakýkoliv hluk a vlci utekli. To je jasné chování vlků. A že útočí v obci? Místní vesnice jsou tu včleněny do přírody. Přímo v nich je několik menších remízků, v těsném sousedství teče potok, podél kterého je hustá vegetace, zástavba je zde roztroušená. To vše vytváří pro vlky přirozené migrační koridory,“ vysvětluje.

Lidem ale tyto argumenty nestačí. Oponují tím, že v obcích až do letošního jara k tak masivním útokům ze strany vlků nedocházelo. „Chováme tady ovce už třicet let a to, že by vlci přeskakovali ploty našich zahrad a rdousili zvířata doslova na našem zápraží, to si opravdu nepamatuji,“ říká Marcela Bojková.

Stejně tak si na Jablunkovsku nikdo nevzpomíná, že by vlci ignorovali elektrické ohradníky a sítě. Stádům s takovou ochranou, jako je například u Marcely Bojkové či u Jiřího Pivce, se v minulosti vlci vyhýbali.

„Pravdou je, že ve dvou případech, které jsme šetřili, neumíme chování smečky vysvětlit. Aktuálně čekáme na rozbory DNA, které potvrdí, zda se jedná o vlky,“ říká Tomáš Krajča.

Potřebná další dokumentace

Důvody, proč smečka takto útočí, jsou podle něj dva. „Jedním je možnost, že mohou mít někde v okolí schovaná mláďata. Hned ale říkám, že podle stop a informací, které o smečce máme, je tato varianta spíš hypotetická, protože nám zatím nic přítomnost mláďat nenaznačuje. Druhou variantou pak je možnost, že rovnováhu ve vlčím osídlení této oblasti mohli narušit pytláci. To nikdy nikdo oficiálně nepřizná,“ podotýká Krajča.

Hnutí Duha: za útoky je narození vlčat

Hnutí Duha a zoologové z Mendelovy univerzity ovšem tvrdí, že vlkům se čerstvá mláďata v oblasti narodila. Pozorovali je podle svých slov v terénu a snímky zachytily i fotopasti.

Rozšíření smečky o vlčata je zřejmě důvod, proč se v oblasti Jablunkova letos častěji objevují útoky vlků na hospodářská zvířata, uvedlo hnutí v tiskové zprávě.

Rodičovský pár podle odborníků prochází obtížným obdobím, kdy musí uživit mláďata, která zatím neumí sama lovit. To je důvod, proč vlci vyhledávají nejsnáze dostupnou potravu.

Návštěvníci Slezských Beskyd se ale podle odborníků o svou bezpečnost bát nemusejí. „Obavy ze střetu s lidmi nebo napadení člověka nejsou na základě dostupných informací na místě. K žádnému podobnému případu v České republice v posledních desítkách let nedošlo. Případy napadení člověka nejsou známé ani ze Slovenska, kde je koncentrace vlků vyšší než u nás,“ dodal terénní pracovník Hnutí Duha Šelmy a Mendelovy univerzity v Brně Jiří Labuda.

Zdroj: ČTK

Dodává, že v oblasti byla zdokumentovaná rozmnožující se smečka, u níž zaznamenali úbytek jedinců. „Poslední zimu jsme už stopovali pouze jednotlivce. Najednou místní lidé hlásí pozorování čtyř vlků. Pokud došlo k likvidaci dosavadní smečky, její území mohla zabrat sousední smečka, která při průzkumu nového území mohla zjistit nové jednodušší zdroje potravy.“

Podle Krajči mohou zprávy o velkém vlkovi s výrazně menšími vlky, kteří ho následují, ukazovat na rozbitou smečku, jež přišla o jednoho z rodičů. „K dobrému určení by pomohly fotografické nebo video záznamy, aby se situaci podařilo lépe prošetřit,“ zmiňuje potřebnost další dokumentace.

Žádost o eliminaci vlka

Ať už vlci útočí z jakéhokoliv důvodu, škody na stržených ovcích jdou na Jablunkovsku do statisíců. Navíc roste mezi lidmi strach, že vlci jednoho dne zaútočí i na ně.

Starostové postižených obcí proto svolali několik schůzek se zástupci odborů životního prostředí města a kraje, na které přizvali jak chovatele ovcí, tak ochránce přírody.

„Před týdnem jsme se sešli na výjezdním jednání, kde jsme vše ještě jednou podrobně zmapovali. Tento týden jsme pak na podobné schůzce předali kompetentním zástupcům kraje žádost o eliminaci vlka na Jablunkovsku,“ uvedla starostka Bukovce Monika Czepczorová. „Bude to dlouhá cesta, ale jinou možnost, jak ochránit vlastní lidi a jejich majetky, prostě nevidíme,“ doplňuje starostka.

Vlci útočí u česko-polsko-slovenském trojmezí na východě republiky.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz