Muzeum vzniklo ve zrekonstruovaném Knížecím domě. „Podařilo se tak zachránit další památkově chráněnou budovu v Moravskoslezském kraji. Dům má renesanční jádro z konce 16. století a stal se nyní důležitým nositelem historie i tradic našeho regionu,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák.
Lidé se do Muzea trojmezí, tedy příhraniční oblasti Česka, Polska a Slovenska, mohou přijít podívat na stálou expozici s názvem Krajina a lidé.
„Je velice různorodá a připravovali ji přírodovědci, etnologové, etnografové i archeologové. Každý návštěvník si v ní dokáže najít to, co je mu blízké,“ přiblížil historik Muzea Těšínska David Pindur, který se na vzniku expozice podílel.
Při rekonstrukci Knížecího domu se našly dosud neznámé prostory budovy. „Při stavbě jsme objevili základy kuchyňské pece, která se využívala ještě v první polovině 19. století,“ vysvětlil historik. „Ve vedlejší zdi se nachází ještě komínová šachta, v níž jsou stále k vidění kmeny, které v minulosti sloužily k uzení.“
Oba tyto objevy jsou nyní součástí expozice a lidé si je mohou prohlédnout přes ochranné sklo. „Během prací v budově se našly i úlomky kachlových kamen, keramika nebo mince. I ty je samozřejmě možné v novém muzeu vidět,“ doplnil náměstek hejtmana kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.
Dvě až tři výstavy ročně
Atraktivní je rovněž přírodovědná část muzea. „Mnoho návštěvníků určitě ocení exponáty zástupců zdejší fauny. Mohou si tak zblízka prohlédnout například jelena, divočáka, lišku, jezevce nebo bobra,“ vyjmenoval Pindur.
Muzeum dále přibližuje, jak v minulosti vypadal život v tomto regionu. „Máme tady beskydskou salaš, goralskou izbu, ale i repliky zdejších krojů, ať už goralských, nebo bohatších jablunkovských,“ konstatoval historik.
V budově se nachází i prostory na dočasné výstavy. „Ty plánujeme dvě až tři za rok a od září začnou ještě různé vzdělávací programy pro školy,“ sdělila vedoucí muzea Lenka Waclawková. „Lidé mohou ode dneška muzeum navštěvovat denně s výjimkou pondělků.“
Otevření muzea zahájilo symbolické přivítání těšínské kněžny Alžběty Lukrécie doprovázené střelbou z děla a slavnostní salvou.
Náklady přes padesát milionů korun
„Kněžna v tomto domě dočasně pobývala v první polovině sedmnáctého století. Scénka znázorňovala její uvítání na ringu v Jablunkově posádkou císařské armády,“ řekl Pindur. „Všechny kostýmy i zbraně, které byly k vidění, odpovídaly tehdejší době.“
Při otevření Muzeu trojmezí požehnal biskup Martin David. „Je to muzeum, které připomíná dějiny tohoto regionu. A právě do těchto dějin se vpisovala i víra, která tady vždy hrála významnou roli,“ řekl biskup předtím, než pronesl krátkou modlitbu.
Rekonstrukce Knížecího domu trvala téměř dva roky. „Celkové náklady na rekonstrukci a vybudování expozice se vyšplhaly na padesát pět milionů korun. Téměř čtyřicet milionů pokryly prostředky z evropských fondů a zbylé finance poskytl kraj a stát. Odkoupení Knížecího domu od obce pak kraj stálo dalších osm a půl milionu korun,“ upřesnil náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška.
