Pro registraci vytvořila Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) internetový formulář. „Zatím máme v Česku zapsáno zhruba sto padesát majitelů těchto zvířat. Někteří lidé mají v rámci svého zápisu uvedeno více jedinců, nebo dokonce druhů. V kraji jde o jednotky registrací,“ uvedl Tomáš Görner z AOPK ČR, který má invazivní druhy na starosti.
Lidé nesmí podle nových pravidel dovážet, rozmnožovat ani vypouštět do volné přírody invazní druhy živočichů. Jejich chov navíc musí zaregistrovat. Potom si je budou moct doma legálně nechat, ale jen na dožití.
Na seznamu nepůvodních živočichů, který sestavila Evropská unie, je třicet druhů zvířat. „Nejvíce lidí nahlásilo v Česku želvu nádhernou. Pak to bylo pár mývalů, psík mývalovitý, rak mramorovaný a burunduk, což je malá veverka s pruhovanými zády,“ doplnil Görner.
Mezi povinně hlášenými zvířaty jsou třeba i nutrie říční a ondatra pižmová, vrána domácí nebo krab čínský. Například želva nádherná je ve volné přírodě rozšířená téměř po celém kraji. Jedná se o jedince, které vypustili lidé. V zajetí jich mohou být chované až tisíce kusů.
Pod Beskydy se v minulosti vyskytovali volně mývalové severní, kteří také nepatří mezi původní druhy. V Beskydech a Poodří se také mnohokrát objevil psík mývalovitý, kterého můžou lidé velikostí a podobnou stavbou těla zaměnit za jezevce.
Raci nepotřebují k rozmnožení samce
„Pokud lidé nahlásí své živočichy do konce roku, budou si je moct nechat. Musí jen zajistit, aby se zvířata nerozmnožila a neutekla do volné přírody,“ řekl Görner.
Ve formuláři majitelé vyplňují, jaká opatření doma přijali, aby jim zvířata z chovu neunikla. Píší například, z jakého materiálu jsou klece a oplocení, jak jsou zabezpečená dvířka, jak vysoké jsou ploty nebo jak zamezují zvířatům v možnosti podhrabání.
U některých živočichů je zároveň těžké zamezit jejich rozmnožování. „Třeba rak mramorovaný nepotřebuje samce, všechno jsou to samice. V akváriu tak stačí jedna, která si vyprodukuje vajíčka, ze kterých se líhnou mláďata.
U raka často reagujeme na dotazy. Budeme k nim asi muset vydat nějakou dodatečnou informaci v rámci plánované opakované výzvy k registraci invazních druhů,“ vysvětlil Görner.
„Americký“ rak decimuje české druhy
Rak mramorovaný přenáší račí mor, který decimuje české zástupce druhu, třeba kamenáče. „Ve volné přírodě je druh zavlečený z Ameriky velmi přizpůsobivý. Již po pěti měsících od narození jsou raci schopní produkovat vajíčka a založit další generaci. Je klíčové, aby se do potoků a řek nedostali,“ upozornil ochranář.
AOPK ČR zároveň plánuje se s některými lidmi o jejich chovech bavit. „Spíše ale budeme občas kontaktovat někoho, kdo zapíše exotičtější zvíře, s ním bychom probrali nějaké detailnější věci. Za mě je lepší druhy registrovat, není to tak, že kdo svůj chov zatají, vyhraje,“ sdělil Görner.
Problém může podle ochranářů nastat, když někomu zvíře uteče, nebo někdo třeba nahlásí souseda, že doma zakázané zvíře má, v systému přitom dohledatelné nebude.
Kontroly chovů ministerstvo neplánuje
Registrace zvířat je důležitá. „Poskytuje chovatelům doklad, kterým se hlásí k přechodnému opatření, tedy přihlášení zvířete na dožití. V případě kontroly se budou moct prokázat, že jsou řádně zapsaní v systému,“ řekl Jan Šíma, ředitel odbor u druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.
Kontroly budou v budoucnu provádět pracovníci České inspekce životního prostředí. „Nebudou se cíleně zaměřovat na přihlášené chovy, ale obecně na případné porušování nařízení, tedy zákaz rozmnožování invazních druhů, jejich dovoz a vypouštění do volné přírody,“ doplnil Šíma.
Databáze chovaných invazních druhů je neveřejná. Zároveň, pokud někdo nebude chtít nebo nezvládne své zvíře nadále držet, ho může odevzdat do speciálních zařízení. Jejich seznam slíbilo ministerstvo životního prostředí sestavit letos, zatím není dostupný.
