„Moravskoslezský kraj je podle výsledků studie, vycházející z dat Evropské komise, druhým nejméně inovativním regionem v České republice,“ řekla Ingrid Popovič, manažerka vzdělávací iniciativy Grow with Google, pro kterou byla studie vypracována.
„Přispívá k tomu kombinace nízkého podílu inženýrů, vědců a studentů na populaci v porovnání s celostátním průměrem a zároveň na evropské poměry nedostatečná finanční a informační podpora startupů ze strany soukromého sektoru,“ uvedla.
Nízkou podporu má v kraji věda a výzkum podle Popovič i od vlády.
„Výdaje na vědu a výzkum jdou v regionu ze 75 procent za soukromými firmami, to je ale způsobeno druhou nejnižší absolutní částkou vydanou vládou, hůře je na tom už jen region Severovýchod,“ přiblížila data Popovič.
Vládní výdaje na vědu a výzkum v kraji dosáhly 1,3 miliardy korun, z toho 1,2 miliardy pro vysoké školy.
Startupy nemají podporu soukromých firem
Na druhou stranu se v kraji nachází plná osmina českých startupů. „Je to třetí nejvyšší počet po Praze a Jihovýchodním regionu, kam patří třeba Brno,“ upřesnila Popovič. „Za moravskoslezskými 35 startupy má čtvrtý region, Střední Morava včetně Olomouce, jen 17 startupů,“ přiblížila.
Kraj ale tvrdí, že místní startupy mají problém v nízké podpoře od podnikatelského sektoru.
„Jejich podpora ze strany soukromých firem je slabá, ze strany soukromého sektoru je financování spíše výjimkou,“ komentuje současnou situaci Jakub Unucka, náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region.
„Dlouhodobě tlačíme na to, aby se do Ostravy přesunulo sídlo Technologické agentury České republiky, přes kterou se vědeckovýzkumné programy financují, snažíme se i o to, aby Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj získaly bonifikaci při přidělování peněz na výzkum,“ vypočítává.
Jeho slova potvrzuje i studie společnosti Deloitte. „Relativně silnými stránkami českého inovativního prostředí jsou výdaje firem na inovace, které ovšem nemají charakter výzkumu a vývoje. V celkových výdajích na výzkum a vývoj se Česko blíží průměru EU, ale firemní výdaje jsou nižší,“ vysvětluje text.
Scházejí také studenti technických oborů
Do budoucna se může problém s tempem inovací v kraji ještě prohloubit, technické obory totiž studuje méně studentů než jinde.
Studium technických oborů má přitom velkou budoucnost, a to nejen v regionálním měřítku.
„Podle materiálů Evropské komise bude Evropa každý rok potřebovat až padesát tisíc nových high-tech leaderů. A to až do roku 2025,“ vysvětluje Popovič. „Hrozí, že Česko v tomto trendu bude zaostávat, nedokáže totiž generovat takový počet lidí, kteří mají zároveň jak manažerské, tak high-tech schopnosti,“ dodává.
Nedostatek manažerů s technickým vzděláním potvrzuje i Táňa Strojná ze společnosti ManpowerGroup. „Zaměstnancům chybí kombinace znalosti informačních technologií a praktických dovedností, u nízkokvalifikovaných sil pak chybí znalost práce s digitálními technologiemi,“ řekla Strojná.
