Už dvanáct sérií odpovědí na doplňující otázky Evropské komise putovalo z Třineckých železáren do Bruselu. Společnost se uchází o dotace na odprášení provozu a právě její žádost je jednou ze dvou, které ne a ne projít.
Co přinese odprášení hutíOstravský ArcelorMittal žádá Unii o dotaci na jižní aglomeraci, tkaninový filtr by snížil její emise o 94 tun prachu ročně. Třinecké železárny by za dotaci odprášily spékací pásy aglomerace. Se sekundárním odprášením ocelárny by měly ročně o 200 tun emisí méně. |
"Podle ústní dohody by mělo být rozhodnuto v polovině srpna," doufá generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.
Naposledy, v půlce července, si komise vyžádala podrobnosti k technickému řešení snižování emisí prachu a dioxinů. Chce zjistit, jestli to pro místní ovzduší bude znamenat něco navíc.
Její výtky se totiž týkaly především toho, jestli jsou opatření nutná pro dodržení legislativy, nebo budoucí právní normy překročí.
"Pokud prokážeme, že bez poskytnutí dotace by se opatření neuskutečnila, bude podle Evropské komise možné podporu poskytnout. Projekty musí přinést nějakou přidanou hodnotu," vysvětlil poslední stanovisko Bruselu mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Upozornil však, že další průtahy by ohrozily uskutečnění projektů do roku 2015.
Ročně o stovky tun prachu méně
Čeká i ostravský ArcelorMittal, který žádá o 378 milionů korun. Třinecké železárny potřebují 678 milionů.
Jejich projekty byly součástí balíku pěti žádostí, které komisí musí projít. Jako jediné zůstávají neschválené. Společně by měly snížit množství průmyslových emisí prachu zhruba o 300 tun ročně.
"Takové výrazné snížení by se na imisní situaci rozhodně mělo pozitivně projevit," říká Marek Bruštík z odboru životního prostředí krajského úřadu.
Přesnými čísly si však změny stavu ovzduší netroufá odhadovat. "Ve hře je spousta dalších faktorů - rozptylové podmínky a lokální topeniště a doprava, jejichž příspěvek má vzrůstající tendenci," dodal.
Podle průmyslníků firmy doplácejí na přísné české limity. "Naše legislativa je přísnější, než Brusel vyžaduje, a to nám moc nepomáhá. V rámci evropského kontextu není množství emisí firem problémové," komentuje Petr Holica ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky.
Upozorňuje však, že nové technologie by kraji teď pomohly i jinak než v ochraně životního prostředí. "Budou na ni potřeba suroviny, materiál, někdo ji musí postavit, udržovat. To vše je práce pro lidi," říká.
Odprášení dělá starosti i společnosti Evraz Vítkovice Steel. Ta sice žádanou dotaci 175 milionů z Evropské unie získala, proces však nestihne do letošního září, termínu, který jí ukládá integrované povolení.
Žádá proto krajský úřad o prodloužení termínu o dva roky. "Oddálení termínu vzniklo kvůli zákonné povinnosti uspořádat nové výběrové řízení na dodavatele stavby," uvedl mluvčí společnosti Jaromír Krišica.
Výběrové řízení se však muselo kvůli jediné relevantní nabídce zrušit. Teď je vyhlášeno další. Evraz už před několika dny avizoval, že rozhodnutí krajských úředníků je důležitým faktorem, který ovlivní budoucnost společnosti. Obě strany teď jednají.
"Jsme mezi dvěma mlýnskými kameny, na jedné straně je kvalita ovzduší, na druhé hrozba nezaměstnanosti. Musíme obojí vybalancovat," komentoval náměstek hejtmana Daniel Havlík.
Dodal, že celková změna integrovaného povolení není na pořadu dne: "Některé věci se splnit dají, některé jsou problém. Výsledek vzejde z dalších jednání."
