„Od dobroty i koně zdechnou. V malé obci s rozpočtem dva miliony korun jsme za osm let proinvestovali 21 milionů. Vyplatili jsme všechny dluhy včetně pohledávek mých předchůdců a naprojektovali do budoucna stavby za několik desítek milionů korun. Přesto stále narážím na protesty v duchu, že nehospodaříme, jak bychom měli, a na blokace plánovaných investic,“ zlobí se Staňo, který má dvojí občanství.
Narodil se v Hrčavě, pak se s rodiči přestěhoval do Čierného, odkud se do Hrčavy vrátil s manželkou a dětmi. Podle něj každý z místních i návštěvníků určitě zaznamenal, že se obec za jeho působení posunula o kus dál.
„Myšlení lidí se však změnit nedá. Nemám čas, abych je další čtyři roky lámal,“ říká a jako důkaz nezájmu místních o rozvoj v obci zmiňuje nynější kandidátku do komunálních voleb. „Figuruje na ní jen jedna strana, kde ze sedmi kandidátů jsou pouze dva starousedlíci, zbytek tvoří přistěhovaní.“
Staňo si nemyslí, že by bylo starostování u sousedů snadnější.
„Je to větší obec, což znamená větší problémy. Rozdíl je v tom, že zatímco na Hrčavě si dříve nedokázali představit, že by si mohli sáhnout na desítky milionů z evropských fondů, a obecní rozpočet využívali jen na topení a svícení, v Čierném je tomu naopak. Běžně realizují projekty v milionech eur a místní si přejí víc a víc investic. To by mi vyhovovalo,“ vykládá Staňo, který je pyšný na školu, která se v Hrčavě postavila nová od základů v rekordním čase, na nové osvětlení, chodníky, cesty.
„Na akci přišly z obce dvě děti“
Podle něj se obec může rozvíjet díky turismu. I díky němu se podařilo získat mnohamilionové dotace. Jenže místní proti turistům bojují.
„I když se pokaždé jednalo o několik protestujících jedinců, trápila mě ta mlčící většina, která sice stála za mnou, ale nic pro to neudělala. Budu rád vzpomínat na všechny akce, které se na Hrčavě konaly. Jenže když jsme pořádali masopust, na který dorazilo přes tisíc lidí z celého kraje, z obce přišly dvě děti, obě od místostarosty. Ta ignorace zdejších aktivit ze strany obyvatel mě hodně mrzela. Spolupráce a družení se je přece pro malou vesnici základ,“ líčí Staňo a doufá, že kdyby ve slovenských komunálkách uspěl, bude s novým hrčavským starostou spolupracovat.
„Na stole je společný projekt mostu na Trojmezí a mnoho dalších záměrů. Snad by to nikomu nevadilo, že bydlím pár metrů od hranice. Byla by to taková ukázka toho, co znamená žít v Evropské unii,“ uvádí Staňo.
