Pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského tak vyzvali farmáře, aby situaci nepodcenili. V kraji jde především o oblast Opavska.
Někteří zemědělci potvrzují zvýšený tlak hlodavců, avšak jen místy. „Průměrný počet aktivních východů z nor na hektar stoupl ze 439 v listopadu 2022 na 661 v lednu 2023, což představuje 3,3násobek prahu škodlivosti. Aktuálně se hraboš zejména na Moravě dostává po třech letech do dalšího období přemnožení,“ informovala Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Odborníci pozorovali hlodavce v lednu v porostech ozimých plodin a jednoletých kultur i ve vytrvalých plodinách. Vůbec nejhorší situace je na jihu Moravy a v Olomouckém kraji, kde je výskyt hrabošů až na 6,5násobku prahu škodlivosti. V Moravskoslezském kraji je nejpostiženější Opavsko.
Zaměstnanci ústavu teď v zimě doporučují zemědělcům především rozmístění berliček pro dravé ptáky, kteří jsou schopni nástup hlodavčí populace přirozeně tlumit hned v začátcích.
Pomoci může déšť
Zemědělci na Opavsku dosud k opatřením nepřikročili. „Hraboši byli vidět, ale zatím to jako problém nevidím. Důvodem bylo asi teplé počasí v lednu. Teď se ochladilo, a to může hodně pomoct,“ popsal farmář Petr Bayer.
Také v zemědělské společnosti z Opavy-Kylešovic zatím k opatřením nepřistoupili. „Slyšel jsem z více zdrojů, že zvyšující se tlak populace hrabošů je, ale zatím nenabírá velkých rozměrů,“ řekl předseda jejího představenstva Petr Vícha.
Podle Ivany Krškové počasí skutečně může pomoci. „Hlavně když zaprší a pak se ochladí. Pozná se to ale až po nějaké době,“ uvedla. S navlhlou srstí zvíře v chladu dlouho nepřežije, rychle ztrácí teplo. Srážky však musejí být vydatné, aby se dostaly hluboko do nor.
Důvodem početnější hraboší populace může být teplé zimní počasí, loňská dobrá úroda i pravidelná cykličnost přemnožení hlodavců. Hraboši se přemnožují co tři až čtyři roky.
