Příběh už podrobně zmapovali a teď ladí detaily, jak jej přímo v místnostech panského sídla oživí. Na zámku v Raduni vzniká ojedinělá prohlídková trasa. Návštěvníky doslova ponoří do vzpomínek hraběte Gebharda Blüchera na jeho cestu do Afriky – od virtuálně zhmotněné lodi, jíž se plavil, přes zvuky africké krajiny až po tamní horké klima.
„Přímo do zámeckých interiérů zapracujeme zvukové i obrazové imaginace. Spíš než vybavení jednotlivých místností tak budou hrát roli vjemy, zvuky a atmosféra,“ popsala vizi trasy, jež povede méně známou severní částí zámku, kastelánka Markéta Kouřilová.
Gebhard Blücher strávil na sklonku 19. století v Africe pět let. Po návratu do Evropy o svém pobytu sepsal paměti. „A stejně jako se Blücher vrací z exotiky do domáckého prostředí, kde vzpomíná, budou návštěvníci při prohlídce zámku vzpomínat s ním,“ upřesnila kastelánka.
Gebhard Blücher se v Raduni narodil v roce 1865. Tehdy tamní hraběcí sídlo ještě nezdobila věž, i to lidé díky animaci uvidí. Jakmile pak překročí práh první místnosti, ocitnou se na začátku Blücherovy cesty, již podnikl v devětadvaceti letech poté, co se nepohodl s otcem.
„Afrika tehdy byla velmi atraktivním prostorem. Hořela tam zlatá a diamantová horečka a Gebhard se chtěl postavit na vlastní nohy, zbohatnout, něco dokázat. Také vášnivě miloval lov a roli hrálo i dobrodružství – cesta do neznámé exotické kultury,“ nastínila možné důvody jeho rozhodnutí kastelánka.
Noviny a literatura jako zdroje
Blücherův příběh ona a její kolegové zmapovali díky pamětem hraběte, informace však hledali i v dobových novinách a literatuře.
„Čerpáme například z novinových příspěvků, v nichž lov lvů a další zážitky popisoval Richard Coudenhove. Ten Blüchera na jeho cestě doprovázel, byl jeho přítelem,“ dodala kastelánka.
V Raduni mají unikát. Otočné pečetidlo zvládlo tři různé otisky |
Najít se podařilo i podrobnosti o parníku Tantallon Castle, jímž Blücher z Evropy přes Madeiru do Kapského Města v roce 1894 cestoval.
„Loď byla luxusně vybavená, s prostorem pro promenády na palubě. Cesta trvala patnáct dnů a pro cestující první třídou to byla společenská záležitost. Pořádaly se tam bankety, smetánka hrála kroket a podobně,“ vylíčila Kouřilová.
Právě parník se na zámku lidem zhmotní a k tomu si prohlédnou hraběcí cestovní výbavu od kufrů až po zbraně, které si Blücher bral s sebou kvůli lovu.
Vášnivý lovec
Ten je dalším tématem jeho vzpomínek. „Lov miloval, dokonce při něm ještě v Evropě přišel o čtyři prsty, když mu v Transylvánii umrzly při záchraně společníka. V Africe pro něj byl velkým tématem lev,“ konstatovala kastelánka.
Spousta lidí o existenci zámku ještě neví, říká nová raduňská kastelánka |
Na lov dvojici cestovatelů africkou krajinou doprovázela čtyřicítka domorodců – nesli jim zbraně, potřebné vybavení i ulovené trofeje.
„Z novinových článků víme, že domorodci nesli zátěž asi dvaceti kilogramů. Tu si lidé budou moci vyzkoušet,“ řekla kastelánka. Návštěvníci ale zažijí i „pocit“ Afriky, a to na zámecké půdě. Tam je dusno a horko a atmosféru dokreslí i ukázka tábořiště či bzučení hmyzu.
Zpátky v zámeckých salonech pak lidé zjistí, jak Blücher na africkou kulturu nahlížel. „O domorodcích mluvil nadřazeně, až s despektem. Nazýval je hošíky, black boys,“ dodala kastelánka.
V Kapském Městě se hrabě zároveň pokusil vybudovat si postavení a zisk. Ale neuspěl. „Snažil se získat síť kontaktů s osobami, které se podílely na výstavbě železnice i dolování diamantů a zlata. Setkal se třeba s Cecilem Rhodesem, což byl tehdy fenomén,“ řekla Kouřilová.
V roce 1899 se pak hrabě vrátil do Evropy. Jeho dobrodružství teď v Raduni v hlavní sezoně ožije pod názvem Vzpomínky na Afriku.
