V cenných územích proto zavedla Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ochranná opatření.
Na problém upozornili vědci. „Jedovatý trus brání v krajině řadě důležitých procesů. Normálně by ho hmyz a živočichové rozložili, čímž by zpřístupnili živiny rostlinám, zvýšili množství žížal a jiných půdních organismů. Odčervovací přípravky však hmyz zahubí,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
„Na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy je celkem 14 280 hektarů luk a pastvin, kde je povolená pastva. Omezuje se pouze v některých cenných biotopech,“ konstatoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Podle mluvčí AOPK Karoliny Šulové tam, kde zadává pastvu agentura, do smluv zahrnula, že se zvířata budou odčervovat ve stájích, aby se pastviny nekontaminovaly veterinárními přípravky.
„V Beskydech se to týká například cenné lokality poblíž Čeladné a dalších menších pastvin, které však jsou ve srovnání s komerční pastvou napříč republikou na minimu plochy,“ sdělila Šůlová.
„Problém se týká i širokého spektra bezobratlých živočichů důležitých pro zdraví pastvin i jejich produktivitu. Když dobře fungují, je nejen méně much, ale také nemocí, které mouchy přenášejí. Jsou-li přítomny druhy, které trus zahrabávají, octnou se vývojová stadia parazitů pod zemí a tam časem odumřou,“ vysvětlil Jirků.
„Důvodem jejich masivního ústupu ale nejsou jen antiparazitika. Velkou daň si vybrala i téměř nulová pastva a negativní změny ve využívání krajiny v druhé polovině 20. století. Tyto tři fenomény se bohužel časově setkaly,“ dodal akademik Jirků.
Kolaps ekosystému? Není nemožný
Třeba bez včel se podle odborníků neobejde více než osmdesát procent hlavních plodin určených k lidské spotřebě. „Hmyz nezajišťuje obživu jen pro lidi, sám je potravou pro řadu živočichů. Když budeme mít čtvrtinu hmyzu, než jsme měli dříve, může to vést ke kolapsu ekosystému,“ podotkl David Storch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Za posledních třicet let podle Českého svazu ochránců přírody vymřelo například 17 druhů denních motýlů a 74 je ohrožených, 146 druhů včel a 370 je ohroženo.
Vědci tvrdí, že existuje více řešení. „Mohou to být šetrnější antiparazitika nebo změna pastevního chovu, pást méně zvířat na větší ploše, nechat vždy část pastviny odpočinout bez zvířat nebo na nich druhy zvířat střídat,“ uvedl Jirků.
