Tradice hornických kapel v regionu je téměř tak stará jako těžba sama.
Už v roce 1859 hrabě Jindřich Larisch-Mönnich založil vlastní orchestr s názvem Larischovka. Kapela ze začátku sloužila především k uspokojení osobních zálib rodiny uhlobaronů. „Postupem času se stala vynikající hornickou hudbou Dolu ČSA v Karviné,“ uvedla náměstkyně pro odborné muzejní činnosti Muzea Těšínska Kateřina Stenchlá.
Larisch-Mönnichové měli vztah a úzké vazby na Vídeň a vojenské hudby. A tak vídeňští hudebníci pomáhali v prvních krůčcích vznikajícím civilním orchestrům na šachtách. Snad každá šachta totiž měla svou dechovou kapelu, která byla zakládána jen o pár let později než ona samotná.
Členové hornických kapel byli v minulosti spjati s těžbou uhlí. Muzikanti měli na šachtách zvláštní postavení a byla jim poskytována řada úlev a výhod. „Na jámě Albrechtově byla nabízena hudebníkům místa dozorců, hráči při zkouškách obdrželi pivo. Výsadou petřvaldské kapely bylo, že pokud usnul některý muzikant při důlní práci, nesměl jej dozorce rušit ze spánku,“ podotkla Stenchlá.
Horníky už v Májováku skoro nenajdete
Řada dechových hudeb již zanikla, několik jich však přetrvává do současnosti. Výjimečné postavení měl a má mezi hornickými kapelami například symfonický dechový orchestr Májovák Karviná. „Orchestr představuje ve svém oboru světovou špičku,“ řekla Stenchlá.
Májovák se musel časem proměnit, což právě řada zaniklých kapel nedokázala. „Radikální úbytek hornických kapel zapříčinila zejména změna společenských podmínek po roce 1989 a neochota členů se jim přizpůsobit,“ uvedl předseda správní rady Májováku Petr Ženč.
V současnosti je Májovák orchestrem zejména žáků a učitelů základních uměleckých škol, konzervatoří a vysokých hudebních škol. „Zaměstnanců některé ze stávajících šachet je už zde naprosté minimum,“ podotkl Ženč.
Oproti minulosti se změnilo hráčské obsazení, snížil se věkový průměr souboru a především se zásadně proměnil repertoár.
Rudolf Kubín v repertoáru kapel
„Jeho základním kamenem je nyní současná světová symfonická dechová hudba především anglosaských autorů. V našich koncertech ale pochopitelně stále zaznívají díla a melodie spjaté s hornickými tradicemi, zejména díla vynikajícího ostravského hudebníka, skladatele a rozhlasového režiséra Rudolfa Kubína. To je věc, která k Májováku opravdu patří,“uvedl Ženč.
Rudolf Kubín za svého života hornictví a hornickým kapelám věnoval mimo jiné svou operetu Děvčátko z kolonie. Ta vznikla v roce 1942 a zachycuje prostředí ostravských horníků a hornické kapely. Písně této operety ve své době v regionu zpopulárněly a známé jsou doteď. Kubín také založil a stál v čele Hornického uměleckého souboru (HUS).
Na zlaté časy souboru vzpomněl na webových stránkách Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě jeho bývalý člen. „Vznik HUS nebyl levnou záležitostí, neboť například pro všech 320 účinkujících šila tehdejší firma Rolný z Prostějova každému na míru hornickou uniformu včetně čepice, košile a kravaty. Také doprava autobusy na zkoušky a vystoupení nebyla levná a působila organizační problémy. Muselo se řešit omlouvání směn účinkujících a jejich proplácení,“ napsal pamětník.
Soubor působil jen krátce, hlavně právě kvůli organizačním problémům s dovážením tak obrovského množství účinkujících na zkoušky a koncerty. Své dva roky slávy si ale v letech 1949 a 1950 užil do sytosti. Vystupoval například na Dnech horníků v Karviné, které se v té době těšily obrovskému zájmu, do místního parku dorazily desítky tisíc lidí, podle dobového tisku to měly být dokonce statisíce lidí.
Populární „horničáky“ jsou minulostí
Sláva hornických slavností je už ta tam, těžební firma je kvůli existenčním problémům nepořádá. A z typicky hornických akcí, kde by mohly zbylé, původně hornické kapely vystupovat, zůstalo jen torzo. „Hornické akce jako takové v podstatě již neexistují. V současnosti jsou to maximálně tradiční akce jako ‚skok přes kůži‘, na kterých je potřeba malá kapela. Donedávna jsme ještě zabezpečovali hudební doprovod k pietním akcím u příležitosti hornických oslav v Karviné, ale zda to tak bude i do budoucna, je spíše otázkou na pořadatele,“ popsal Ženč.
Májovák už tak vystupuje především na jiném typu akcí a havířské tradice si tradiční hornická kapela musí připomínat sama.
„Připravili jsme koncert na bývalém Dole Michal v roce 2014. V loňském roce jsme uspořádali koncert v krásných industriálních prostorách kompresorovny na Landeku. Po velkém úspěchu tam chystáme koncert i letos na Velikonoce, a to dokonce ve spolupráci s naším hostujícím orchestrem z Francie,“ dodal člen Májováku.
