Pracovníci tamních technických služeb umístili hmyzí hotely například v parku Boženy Němcové, ale i v blízkosti fryštátského zámku. „Nejvíce je využívají divoké včely, ale slouží i řadě dalších druhů,“ uvedla Pavlína Surmařová z odboru komunálních služeb karvinského magistrátu.
Zázemí tak v hmyzích hotelích mohou nacházet například i motýli, pestřenky, škvoři či zlatoočka. Lákadlem je pro hmyz přírodní materiál, který budky obsahují. „Jsou to šišky, sláma, suchá tráva a podobně,“ podotkla Surmařová.
Do přihrádek hmyzích hotelů také náleží například navrtaná polínka z tvrdého dřeva, bambusové tyčinky či duté stonky rákosů.
O rozšíření počtu hmyzích hotelů zatím Karvinští neuvažují. Bude záležet, jak se ujmou a také zda se nebudou stávat terčem vandalů.
V Praze například před třemi lety shořely dvě takové budky. Vyšetřovatelé došli k závěru, že v jednom případě byla zapálena úmyslně. Budky, které mívají průměr otvorů vletů od tří až do deseti milimetrů, jsou stále častější výbavou soukromých zahrad i veřejných míst.
Například v Ostravě je hmyzí hotel umístěn v Komunitním parku Tržnice. V nedaleké zoo zase v rámci opatření na zvýšení biodiverzity areálu byl v minulém roce umístěn v přírodní expozici s lemury.
Podle jednoho z výrobců zájem lidí o jejich pořízení s vyšší informovaností roste. „Řada lidí si je vyrábí sama, ale ti, kteří na to nemají čas, nebo například důchodci, kteří jej chtějí dát někomu jako dárek, to je častá klientela, která se na mě obrací,“ potvrdil Ctimír Štrunc
