Příběh ostravské haldy Heřmanice připomíná scénář z absurdního dramatu. Na jedné straně stojí stohektarový odval po těžbě uhlí, v jehož útrobách dlouhodobě prohořívá 12 milionů tun hlušiny. Jen o kousek dál se nachází skládka vysoce toxických kalů a mezi nimi 440 metrů dlouhá rokle, která má zabránit katastrofálnímu rozšíření podzemního požáru. Na straně druhé je příběh o tom, jak se do této klíčové bezpečnostní bariéry dostaly statisíce tun nelegálního stavebního odpadu – a jak stát nakonec prohlásil, že za to nikdo nemůže.
Před čtyřmi lety přitom kontroloři z Ministerstva průmyslu a obchodu hovořili o „fatálním selhání“. V místě, kde měla ostravská společnost Ridera Bohemia na zakázku státního podniku DIAMO navézt přes půl milionu tun certifikovaného kameniva, našli experti kusy asfaltu, cihel, dlažeb, a dokonce i plastové trubky či dráty. Podezření bylo jasné: pod dohledem státních manažerů si někdo zavezením odpadu místo čisté suroviny mohl pomoci k obřím ziskům.
Vyjádření společnosti Ridera Bohemia:Oddělovací vzdušnou stěnu (OVS) na haldě v ostravských Heřmanicích budovala Ridera Bohemia od roku 2014 do roku 2022 z certifikovaného materiálu. Spis ČIŽP k tomu obsahoval 14 posudků a odborných posouzení a všechny dokázaly, že OVS je inženýrským dílem, které bylo vybudováno z certifikovaného materiálu a plní svůj účel. Lze shrnout, že společnost Ridera se stala obětí vykonstruovaného řízení na znevěrohodnění jí vytvořené oddělovací stěny. Jak potvrzuje celá řada odborných posudků, společnost Ridera Bohemia splnila své závazky vůči státu a dodala účinné sanační opatření. Zdroj: Eva Kijonková, mediální zastoupení společnosti Ridera Bohemia a.s. |
Zásah zčistajasna. Ministerstvo odebralo spis
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) na kauze intenzivně pracovala čtyři roky. Dokazování se blížilo k závěru a hlavním podezřelým byla právě společnost Ridera Bohemia. V případě uznání viny by náklady na sanaci a odvezení nelegálního materiálu – odhadované na až jednu miliardu korun – padly na bedra této firmy.
Obavy z Heřmanické haldy. V první oddělovací stěně je odpad, čeká se na posudek |
Společnost se však obrátila přímo na Ministerstvo životního prostředí s návrhem, aby jí případ odebralo. A ministerstvo jí vyhovělo. V dubnu si MŽP spis odebralo pod vlastní křídla s odůvodněním, že jde o „výjimečně složitou věc“ a že inspekce překročila 60denní zákonnou lhůtu pro rozhodnutí.
Během pouhých dvou měsíců pak úředníci ministerstva rozhodli: kauza se zastavuje, viník neexistuje. Ministerstvo smetlo ze stolu znalecké posudky i fotodokumentaci zachycující navážení odpadu. Argumentovalo tím, že znalci použili špatnou metodiku a že od zavezení stěny uplynula dlouhá doba – materiál tak mohl na haldu v mezidobí navézt prakticky kdokoli.
Nové sondy
Jen několik týdnů po zastavení řízení přinesl nový inženýrskogeologický průzkum další závažná zjištění. Pět kopaných sond provedených 17. července 2026 v průřezu čela oddělovací stěny odhalilo pod tenkou vrstvou zeminy stavební suť o mocnosti až 5,7 metru.
Závěrečná zpráva, kterou má redakce iDNES.cz k dispozici, popisuje neopracované kusy cihel, betonu a zdiva, sklo, nebo pneumatiku i s diskem, plastové trubky či roxory, polystyren nebo celý radiátor. Průzkum uvádí také nález potenciálně rizikových úlomků, u nichž se prověřovala přítomnost azbestu. Laboratorní výsledky týkající se azbestu a podílu spalitelných látek však v předložené verzi zprávy ještě nebyly doplněny.
Pod vrstvou stavební suti byla ve všech sondách nalezena uhelná hlušinová sypanina. Autoři průzkumu proto dospěli k závěru, že současnou podobu stěny nelze považovat za vyhovující z hlediska původního záměru. Podle jejich hodnocení stěna netvoří vhodnou a dostatečnou proluku v tělese haldy a „neplní funkci požadované překážky proti postupu termické aktivity směrem ke skládce chemického odpadu.“
Diamo si pronajímá pozemky zasažené benzenem. Majitelé řeší i další aspekty |
Nová zjištění sama o sobě nedokazují, kdo materiál na místo navezl. Výrazně však oslabují tvrzení, že je skutkový a bezpečnostní stav lokality dostatečně objasněn a další odborné zkoumání není potřeba.
Konec analýzám i rozkol v inspekci
Dohra na sebe nenechala dlouho čekat. Nově jmenovaný ředitel ČIŽP Pavel Straka okamžitě zrušil smlouvy s výzkumnými ústavy, Hasičským záchranným sborem, ČVUT a VŠB-TUO, které měly pro inspekci provádět hloubkové vrty a bezpečnostní analýzy haldy. Šéf inspekce to zdůvodnil tím, že jakékoli další posudky jsou „nadbytečné“, protože řízení o odstranění odpadu bylo zastaveno.
Plán na sarkofág padl. Sanaci haldy Heřmanice provedou jiným způsobem |
Rozhodnutí ministerstva i následný postup nového vedení inspekce vyvolaly vlnu nevole uvnitř samotné ČIŽP. Ředitelé dvou z pěti klíčových odborů inspekce již oznámili, že pod novým vedením odmítají dále pracovat a ze svých funkcí odcházejí.
Bez viníka, bez poplatků
Zastavení řízení má přitom také významný finanční dopad. Pokud stát neurčil, kdo materiál do oddělovací stěny navezl, a definitivně nerozhodl, že šlo o nezákonně uložený odpad, není ani po kom vymáhat související poplatky. O peníze tak může přicházet nejen stát, ale také město Ostrava.
U jiné části Heřmanické haldy – severních svahů – ministerstvo potvrdilo nezákonné uložení 218 492 tun odpadu. Podle tehdejších propočtů mohly nevybrané poplatky dosahovat téměř půl miliardy korun, přičemž významná část výnosu měla připadnout Ostravě. Za uložení tohoto materiálu však podle dostupných informací nebyl vybrán žádný poplatek.
DIAMO může čelit miliardovým poplatkům. Stát je zatím nevymáhá |
Nyní se stejná finanční otázka týká přibližně 568 tisíc tun materiálu v oddělovací stěně. Pokud by byl pravomocně označen za odpad uložený v rozporu se zákonem, mohly by být ve hře další stovky milionů korun. Zastavením řízení však zůstalo bez odpovědi nejen to, kdo materiál navezl, ale také zda za jeho uložení měly být odvedeny poplatky a kolik peněz kvůli tomu veřejné rozpočty včetně Ostravy nezískaly.
Případ už sledují také v Polsku
Heřmanická halda přestává být pouze ostravským problémem. Nachází se přibližně pět kilometrů od polských hranic a případné znečištění podzemních či povrchových vod by mohlo mít dopad také na povodí Odry. Situací se proto začali zabývat polští politici, zemědělské organizace a média.
Na tiskové konferenci v polském Sejmu vystoupili v červnu poslanci Roman Fritz a Sławomir Zawiślak společně se zástupcem zemědělských organizací Tomaszem Ognistým. Požadovali, aby možné přeshraniční dopady prověřila polská vláda a příslušné evropské instituce. Připomněli přitom ekologickou katastrofu na Odře z roku 2022, která vedla k masivnímu úhynu ryb.
Roman Fritz společně s dalšími polskými zástupci navštívil 21. července také samotnou Heřmanickou haldu. Následně požadoval vytvoření nezávislého česko-polského odborného týmu, společnou kontrolu lokality a zveřejnění výsledků měření ovzduší, půdy a vody.
Otázka, co přesně leží pod povrchem heřmanické haldy a zda tamní materiál v budoucnu prohoří až k nebezpečným toxickým kalům, tak zůstává bez odpovědi. Státní podnik DIAMO se sice o odvezení materiálu s dodavatelem stále soudí v občanskoprávním řízení, správní i ekologická linie vyšetřování je však u ledu. Milionová kauza končí tak, jak v českých poměrech bývá zvykem: škoda zůstává, viník chybí.
