„I v souvislosti s nedávnými událostmi ve světě a ve snaze o zajištění energetické bezpečnosti se všichni zúčastnění dohodli na projektu využití tepla z prohořívajících odvalů pro vytápění budov,“ vysvětlila mluvčí společnosti Veolia Jana Dronská.
Vše závisí na 14 metrů hlubokém vrtu, kterým se výzkumníci dostanou do míst, kde halda prohořívá. Do něj byl v úterý spuštěn koaxiální výměník tepla, který by mohl do budoucna vyhřívat budovy v okolí. Podobně, jako v daleko větší míře využívají termální vrty třeba na Islandu.
„Instalovali jsme tady snímače, které snímají teploty v sondě, měříme i průtok vody a její teplotu na vstupu a výstupu z vrtu. To budeme následně vyhodnocovat, a zjistíme tak výkon, který by vrt mohl poskytnout,“ vysvětlil Bohumír Čech z katedry energetiky VŠB-TU Ostrava.
Teplo z haldy může vydržet roky
Co dál, by mohli na haldě v Heřmanicích vědět za zhruba dva až tři měsíce.„Uvažujeme tady zatím pouze s využitím tepla. Pokud by byla teplota ve vrtu dlouhodobě dostatečně vysoká, mohli bychom zvažovat třeba vytápění blízkých budov,“ přiblížil další uplatnění pokusu Bohumír Čech.
Praktického využití vrtu, který by podle odhadů mohl zajistit výkon okolo 20 kW a další vrty by mohly být ještě vydatnější, by měli na starost zaměstnanci společnosti Veolia Energie.
„Halda je pro nás zajímavá, teplo se tady uvolňuje léta a ještě léta se uvolňovat bude. My chceme nyní hlavně zjistit, zda je to ekonomicky využitelné,“ konstatoval Tomáš Groň, ředitel pro ekologickou transformaci Veolia Energie. „Nechci ale předjímat, nyní chceme získat základní data, abychom mohli zvažovat co dál,“ dodal s tím, že experimentální vrt by mohl mít výkon, který by se dal využít pro vytápění zhruba dvou rodinných domků.
Pozemky a přístup k haldě zajišťuje projektu státní podnik Diamo. Ten se o velkou část heřmanické haldy dlouhodobě stará, má na starost její rekultivaci. A změnit by to nemělo ani případné využívání tepla.
Jámy Dolu Frenštát zasypávají tisíce tun kamení. Zmizí i budovy na povrchu |
„V plánu je sanace haldy, včetně budoucího snížení její výšky. Energetické využití jejího tepla by na přímou sanaci vliv mít nemělo, plánů by se nedotklo,“ vysvětlil Václav Dorazil, náměstek ředitele odštěpného závodu Odra.
Hořící haldy nejsou na Ostravsku výjimkou, pro tepelné využití je heřmanická zřejmě nejvhodnější. „Na Ostravsku máme čtyři haldy, tato je pro podobné využití nejvhodnější, u dalších hald jsme zatím tepelné podmínky tak detailně nezkoumali,“ dodal náměstek.
Nakolik se podaří teplotu z haldy využít, ukážou až další měsíce a roky, dosavadní pokusy o ekonomické využití heřmanické haldy se příliš nevydařily. Například homogenizační linka na úpravu kameniva nyní nepracuje a majitel se ji snaží prodat státu.
„Nároky majitele z hlediska ekonomiky a financí jsou obrovské, stát tady není od toho, aby tu linku kupoval,“ doplnil Václav Dorazil.
