Jakuba Vosáhla si zvou známí moderátoři do televizních talk show a najímají si ho i firmy. A nejen pro pobavení z karetních triků... Je i velmi zdatný školitel, který se lidem snaží vštípit, aby dělali to, co je skutečně baví. Je příkladem naplnění tohoto hesla, ačkoliv sám se musel kdysi odrážet ode dna.
Na svých stránkách píšete, že jste strávil zhruba rok na ulici, jak se to stalo?
Byl jsem po vojně a měl jsem už dost toho, abych někoho poslouchal a dělal to, co se ode mě žádá. Ať už to bylo na základce, střední, nebo právě na vojně. Měl jsem podle zažitých schémat nastoupit do práce a opět někoho poslouchat, ale to mě nelákalo a raději jsem se vydal dělat do anglického Brightonu pouličního umělce. Tedy to, co mě baví.
Píšete, že jste spal pod mostem, jedl odpadky... To asi Britové nebyli moc rozhazovační...
Ty růžové brýle, se kterými jsem tam jel, se mi rychle vyčistily do obyčejných slunečních. Brighton byl plný pouličních umělců, protože to tam bylo legální a bez poplatku. Bylo těžké se prosadit. Ale na druhou stranu to byla obrovská zkušenost a zároveň jsem dělal to, pro co jsem se narodil. Nikdo mi neříkal, co mám dělat. Nakonec to dobře dopadlo. Všiml si mě někdo z BBC a já s nimi podepsal smlouvu na vystupování.
To se snažíte učit i ostatní, že?
Většina lidí není ve své práci šťastná. Chodí tam, protože si myslí, že musí. Nemusí. Po kouzelnickém představení za mnou začali chodit lidé a povídali jsme si o tom, jak se kouzlením dokážu uživit a že oni by taky vlastně rádi dělali něco jiného, ale neví, jak na to. Snažil jsem se takovým lidem, kteří v sobě mají tu touhu a nepoužívají neustále „to nejde“, ukázat cestu, kterou jsem v sobě předtím sám našel. A začal jsem dělat na toto téma školení.
Když se lidé na tu cestu chtějí vydat, co je klíčové?
Mít napsaný plán, čeho chci v daném roce dosáhnout, co uskutečnit. Opravdu, zní to jako banalita, ale je to obrovsky důležité. Já si jej píšu už několik let. A pak hlavně chtít a dotáhnout to. Jedna má kamarádka za mnou například jednou přišla a povídá, že by ráda byla sportovní trenérkou. Říkám ji, super, jsi fajn baba, umíš dobře mluvit, jdi do toho. Napsal jsem jí plán, ale ona si to nakonec rozmyslela. Za půl roku jsem se rozhodl, že ho tedy uskutečním sám. Začal jsem na YouTube vkládat videa, kde ukazuji nějaké cviky a předávám své zkušenosti s tím, co jíst. Ty zkušenosti, které jsem předtím sám načerpal od jiných. Dnes je těch videí přes šedesát a cvičí podle mě tisíce lidí.
Pomáhá vám v přesvědčování lidí i mentalismus, jemuž se věnujete?
Mentalismus, ale i kouzla a magie jsou víc než o zručnosti a triku, o psychologii. Mentalismus využívám nejen při svých show, kdy poznávám například to, na co člověk v publiku myslí, ale používám jej i v běžné komunikaci. Snažím se hodně usmívat, protože když k druhému člověku přistupujete v pohodě, tak on k vám přistupuje stejně. Jednám v klidu, snažím se nekřičet, nezatínám pěsti, odnaučil jsem se s lidmi hádat.
Jak se daří vaše myšlenky prosazovat tady na Havířovsku?
Havířov je krásné město, jen potřebuje nakopnout. A hlavně potřebuje, aby tady zůstávali mladí. Chcete do klubu, na hory, na vodní lyže, zaběhat si, to vše tady v okolí je. Přesto mladí utíkají. Je zde líheň umělců a já bych chtěl, aby tady zůstali. Jenže oni potřebují nějakou alternativu po střední škole a tady zatím podle mě chybí vysoká škola nebo nějaké vzdělávací centrum. Mladí pak na vysokou vyráží do jiných končin republiky a už nemají motivaci se sem vrátit. To bych chtěl tady změnit a to je jeden z mých snů.
Mezitím jste ve městě otevřel alespoň kadeřnický salon. Ale ani ten není úplně standardní, že?
Nejsou tam noviny, nehraje tam televize ani rádio... Jsou tam knihy. Na stěnách jsou motivační texty a občas zde děláme semináře nebo zábavní akce. Teď už méně a prostor dostává přece jen především to, k čemu je původně určen. Ale v jeho nabídce i nadále zůstává, že si mohou ode mě klienti objednat seanci.
Nezapomněl jste při těch všech aktivitách na kouzlení?
Vůbec ne. Než jste přijel, tak jsem si právě chystal nové vystoupení. Kouzlení se nadále věnuji, je to má velká láska, a když vše ostatní selže, tak jsem zase připraven stát se pouličním umělcem.
