Ještě v 60. letech vzniklo několik voliér. Ta přívozská v roce 1959. „Kanáři horníkům pod zemí oznamovali přítomnost nebezpečných důlních plynů,“ objasnil Jan Duda, který pomáhal nevšední třívěžovou drátěnou klec postavit a později – jako člen spolku chovatelů harckých kanárů – se o ni i ptáky v ní staral.
Kdysi v ní bylo zhruba čtyřicet kanárů, dnes jich je ve voliéře deset. „Tito okrasní ptáci jsou totiž nejcitlivějším tvorem, který dokáže únik metanu zaznamenat. Když byla jeho koncentrace nižší, kanáři divoce poletovali v kleci a naráželi do stěn. Při vyšší seděli na bidýlku se svěšenou hlavou, klimbali se ze strany na stranu, případně z bidla spadli. V takovém případě se dali havíři okamžitě na útěk,“ doplnil Duda.
„Mezi havíři byl vybrán ten, který kanára sledoval. Jakmile se pták začal chovat jinak, vyhlásil poplach a havíři štolu opustili.“
