Tryzny vyvrcholily 19. března Gottwaldovým pohřbem. „Na Stalinovu počest se pořádaly obří loajální pietní akce a slibovalo se ještě těsnější sepětí se Sovětským svazem. Ostrava byla od roku 1949 krajským městem a pochopitelně nezůstala stranou. Právě naopak,“ potvrdil Ondřej Kolář, historik Slezského zemského muzea v Opavě.
Nedlouho poté skonal Gottwald, což byl pro soudruhy obrovský šok. „Byl o osmnáct let mladší než Stalin a měl jen 56 let. Nikdo to nečekal,“ poznamenal historik.
A začaly ještě srdceryvnější projevy smutku. „Pro Ostravu to bylo navíc osobnější, protože Gottwald v regionu určitou dobu působil,“ zmínil Kolář. Gottwald totiž sloužil v příborské vojenské posádce a v letech 1924 až 1926 stranicky působil přímo v Ostravě.
Smrt dvou komunistických vůdců také vyvolala u mnohých lidí naději na ukončení jejich krutovlády. Projevy nadějí, nebo dokonce radosti však musely být hodně skryté, protože po odhalení by jejich účastníkům šlo o život.
„Soudruzi na Ostravsku vnímali obrovskou nejistotu a obavy, co bude následovat, kdo Stalina a Gottwalda nahradí,“ upozornil opavský historik. Bylo totiž jen pár měsíců po popravě Rudolfa Slánského a dalších komunistů z takzvaného protistátního spikleneckého centra.
Soudruzi přišli o hlavy. Podnikatel ale Stalina s Gottwaldem zachránil |
„Pro mnoho komunistů v Ostravě nebyl Slánský velké zvíře z Prahy, ale znali ho z meziválečného působení ve městě. Navíc na konci roku 1951 byli zatčeni i ostravští komunisté v čele s krajským tajemníkem Vítězslavem Fuchsem. každý se bál a najednou nebylo komunistům jasné, jaký směr bude ten správný,“ přiblížil Kolář dobu, kdy si nikdo nemohl být jistý svým životem.
Ve svém důsledku však smrt Stalina a Gottwalda předznamenala mírné uvolnění poměrů. Stalo se tak ale až poté, co v roce 1956 Stalinův následovník Nikita Chruščov odhalil takzvaný kult osobnosti stalinismu s miliony obětí.
