Identitu zájemce stát zatím tají, podle informací MF DNES by mělo jít o jihokorejskou společnost Samsung.
Podle výsledků studie proveditelnosti i biologického hodnocení je výstavba takzvaného Strategického podnikatelského parku technicky možná. Klíčovým předpokladem jeho vzniku je však vybudování přeložky silnice I/67 mezi Bohumínem a Karvinou. Právě ta má odvést dopravu mimo zastavěná území a umožnit vznik dalších etap stavby. Zatím je v plánu pouze dočasné napojení na dálnici D1.
„Kdyby zájem investora netrval, tak už zónu nepřipravujeme. Máme kompletně vyhodnoceny studie, máme výsledky,“ uvedl na tiskové konferenci David Petr, ředitel developmentu SIRS. Dodal, že nyní bude nutné připravit projektovou dokumentaci, další postup bude záviset na momentu, kdy investor oznámí definitivní rozhodnutí.
„První etapa přípravy parku může být dle studie zahájena v roce 2028, což znamená, že spuštění první fáze výrobního závodu lze uvažovat v roce 2030,“ uvedl Petr.
Stát v březnu zveřejní studie, zda se vyplatí zóna pro gigafactory na Karvinsku |
Libuše Adamčíková, pověřená vedením odboru brownfields a rozvoje inovačního podnikání ministerstva průmyslu potvrdila, že stát je s investorem stále v kontaktu.
„V daném odvětví došlo ke zpomalení, proto musí investor vážit, kdy s investicí začne. Jeho zájem ale trvá,“ řekla.
Příkopy s mokřadní vegetací přeloží
Výsledky biologického hodnocení podle zástupců SIRS potvrzují, že s navrženými opatřeními nebude mít projekt významný negativní vliv na chráněná území ani na soustavu Natura 2000.
„Nejhodnotnější biotopy představují příkopy s mokřadní vegetací. Ty navrhujeme přeložit do nových zelených pásů, součástí bude i výsadba a kanály s pomalu tekoucí vodou,“ upřesnil Radim Kočvara ze společnosti G-Consult. Podle něj se v lokalitě vyskytují mimo jiné kuňky žlutobřiché nebo chránění brouci páchníci, ale u většiny druhů lze biotop zachovat nebo přemístit.
Zhotovitel studie proveditelnosti Zdeněk Brtník uvedl, že realizace je technicky možná, pokud bude dodržena etapizace.
Vedle přeložky silnice je potřeba do zóny vybudovat například přivaděč vody z dětmarovického jezu, nový autobusový terminál i další infrastrukturu. „Studie vyloučila negativní dopad na hladinu Olše a také na rozlivové poměry na polské straně hranice,“ uvedl.
Dopad na spodní vody
Podle Davida Petra by investice mohla přinést až 221 miliard korun do HDP a více než 18 tisíc pracovních míst v navazujících řetězcích. Mzdy by měly být podle investora vyšší než operátorské platy v nošovické automobilce Hyundai.
S tím ale nesouhlasí spolek Zachovejme Poolší, který proti zóně dlouhodobě vystupuje. Jeho zástupce Martin Bohoněk zpochybnil zejména plánovanou dopravní obslužnost a samotnou etapizaci.
„Obchvat nebude dřív než v roce 2034. Když se na výjezdu z D1 něco stane, všichni pojedou přes Dolní Lutyni. A pokud se budou stavět haly postupně do roku 2037, budeme tu žít dalších patnáct let na staveništi?“ uvedl.
Není odborná a nemá oporu v zákoně, zpochybnil spolek proti gigafactory studii |
Spolek se podle něho obává i dopadu na vodní režim a spodní vody.
„Tvrdí se, že přírodu projekt výrazně neovlivní, ale 70 procent zóny mají být haly nebo zpevněné plochy. Co to udělá s krajinou, zatím nikdo neřekl. Stát vše tlačí silou. Dokud nebude stát obchvat a jasná protipovodňová opatření, jsme rozhodně proti,“ doplnil Bohoněk.
Podle mluvčího SIRS Davida Vondry je ale projekt připravován v souladu s požadavky na ochranu přírody i územní plánování. „Výsledky studií dávají projektu zelenou. V dalších krocích se bude pokračovat v úzké součinnosti s dotčenými obcemi i veřejností,“ uvedl Vondra.
